Článek
„Šlo o Mánesovu poslední olejomalbu,“ informoval Antonín Valenta, mluvčí Vlastivědného muzea Olomouc, pod které zámek spadá.
„Obraz o rozměrech 26,3 × 21,3 centimetru dokazuje, že Mánes v závěru života technikou malby předběhl svoji dobu. Dvě desetiletí před nástupem impresionismu se dokázal vzepřít tehdy vládnoucímu stylu. Nebýt jeho smrti, stál by český malíř v čele nového trendu, jenž posléze ovládl evropskou uměleckou scénu,“ uvedl mluvčí.
Obraz byl zhruba 140 let ukrytý před zraky odborníků i veřejnosti. Vznikl v roce 1867; šlo o Mánesovu poslední olejomalbu, o čtyři roky později umírá. „Podnětem pro vznik obrazu byla zakázka na velký obraz Slavnost rusalek, který ale z důvodu Mánesovy nemoci už nikdy nevznikl. Mánes se začal velmi důkladně připravovat. Nechal se slyšet, že konečně může malovat z hloubi svého srdce nikým a ničím nesvazován,“ cituje muzeum současného majitele plátna Emila Čeledu.
Obraz Mánes namaloval v době, kdy pobýval na zámku v Čechách pod Kosířem. Po malířově smrti zůstala drobná olejomalba v rukou Silva Tarouců. Ti ji posléze coby poděkování za věrné služby věnovali v 70. letech 19. století svému vrchnímu komorníkovi Janu Pchálkovi.
Obraz znovuobjevil na začátku 20. století pražský badatel, historik a publicista Emil Edgar, o díle Utonulý se dozvěděl přímo od Silva Tarouců a dostal se až k vrchnímu komorníkovi na odpočinku Janu Pchálkovi. Badatel olejomalbu vyfotografoval a v roce 1907 o ní publikoval článek v časopise Dílo. Sám Edgar obraz Utonulý označil za nejsugestivnější, nejscelenější a nejdokonalejší Mánesovo dílo. Po úmrtí posledního potomka Jana Pchálka se plátno dostalo do rukou nynějšímu majiteli. Ten díky článku z roku 1907 dokázal, že jde skutečně o obraz Utonulý. Ve spolupráci s Národní Galerií byl poté obraz detailně prozkoumán, rentgenové snímky odhalily Mánesovu podkresbu.
Mánes na zámku v Čechách pod Kosířem pobýval mezi lety 1849 až 1870, pojilo ho přátelství se šlechtickým rodem, který zámek vlastnil. Jeho spjatost s památkou návštěvníkům připomínají dvě expozice, jedna je v Mánesově altánu v zámeckém parku a věnuje se jeho pracím s lidovou tematikou. Druhá část je instalovaná v zámeckých interiérech a je zaměřena na Mánesovu tvorbu určenou pro jeho šlechtické mecenáše. Zámek má také sbírku čtrnácti Mánesových maleb, které vznikly přímo na zámku nebo v souvislosti s jeho zdejším pobytem.
