Hlavní obsah

Výstava v Muzeu umění v Olomouci představí uměleckou skupiny BOSCH-BOSCH

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Tvorbu neoavantgardní umělecké skupiny BOSCH+BOSCH, která se před více než 50 lety zrodila v srbském městě Subotica, představí poprvé v Česku na výstavě nazvané BOSCH+BOSCH GROUP/Marinko Sudac Collection olomoucké Muzeum umění.

Článek

Vernisáž bude dnes v 18:30, řekl novinářům kurátor akce Ladislav Daněk. Výstava potrvá do 23. října a dramaturgicky navazuje na předchozí projekty Okamžité chrámy a Místo činu: Pécsi Műhely, které byly věnovány českým a maďarským akčním i konceptuálním uměním.

„Návštěvníci uvidí zhruba 150 různých exponátů. Převažují černobílé fotografie se záznamy akcí, ukázky vizuální poezie, projektového umění, ale také limitované edice autorských časopisů a knih, prostorové objekty či netradiční hudební partitury včetně radikálních konceptuálních děl,“ uvedl Daněk. Vystavené exponáty jsou ze sbírky Marinka Sudace. Výstava se koná ve spolupráci s Institute for the Research of the Avat-Garde Zagreb.

Revoltující uskupení mladých Srbů, Maďarů a Chorvatů vzniklo mimo hlavní jugoslávská kulturní centra. Veřejnými akčními i osobními konceptuálními aktivitami umělci reagovali často ironicky až sarkasticky na nelehkou existenciální situaci života v příhraniční zóně. „Skupinu BOSCH+BOSCH tvoří autoři z regionu, který se v minulosti potýkal s podobnou historickou a geografickou zkušeností jako my. Navíc zde česká a slovenská menšina dodnes tvoří podstatnou část obyvatelstva. Především česky mluvící Banát pro nás není úplně neznámý,“ uvedla kurátorka Štěpánka Bieleszová.

Mladí umělci opustili tradiční prostředky psaného textu, tedy pero, papír a knihu, a přiklonili se k tehdy velmi aktuálnímu formování nového vizuálního vědomí v duchu italského Arte povera a amerického land artu, který zahrnuje akce a projekty v krajině. Název jejich umělecké skupiny BOSCH+BOSCH vznikl spojením příjmení malíře Hieronyma Bosche a jména technologického gigantu Bosch, který autoři vnímali jako označení moderní technologické doby. Bieleszová připomněla, že někteří členové skupiny, která byla aktivní v letech 1969 až 1976, se po jejím zrušení vyprofilovali ve významné mezinárodní osobnosti, například Katalin Ladik či Bálint Szombathy.

Doporučované