Článek
Na výstavě nazvané Posvátné umění v nesvaté době - České sakrální umění 1948 až 1989 bude k vidění 170 uměleckých děl. Výstava potrvá do 9. dubna příštího roku, řekli organizátoři novinářům před dnešní vernisáží.
Spoluautorka expozice Šárka Belšíková řekla, že vystavena budou díla od takových umělců, jako jsou Mikuláš Medek, Jan Exnar, Jan Jemelka, Ludvík Kolek, Otmar Oliva, Miroslav Rada, Miloslav Troup či například Vojmír Vokolek. Výstava zahrnuje obrazy, kresby, sochy a grafiky, ale také modely, architektonické plány, vitráže, relikviáře, svícny či textilní předměty.
Prostřednictvím architektonických plánů, kreseb a modelů se zájemci seznámí s uskutečněnými stavbami i s projekty, které se postavit nepodařilo. „Návštěvníci si budou moci prohlédnout plány architektů Jana Sokola, Jaroslava Čermáka, Tomáše Černouška, Lubomíra Šlapety a dalších. Ve zvláštní sekci představíme také české umělce působící v zahraničí - Jana Koblasu, Zbyňka Sekala, Josefa Symona a Josefa Šímu,“ uvedla Belšíková.
Představeny budou i vitráže Josefa Šímy, které vytvořil pro kostel sv. Jakuba ve francouzské Remeši. „Bude zde také něco jako pokladnice se vzácnými relikviáři a dalšími liturgickými předměty,“ podotkla Belšíková. Výstava připomene také příběh projekční kanceláře Huť Jaroslava Čermáka, která vyprojektovala několik pozoruhodných staveb a úprav kostelů. Jedním z nich byla i novostavba domova sester společně s kaplí Božského Srdce Páně, která se dodnes nachází ve Fakultní nemocnici Olomouc. Nyní slouží jako přednáškový sál.
„Kapli představíme prostřednictvím architektonických plánů, které se podařilo dohledat v archivu Národního technického muzea v Praze v pozůstalosti architekta Čermáka. Tyto plány dosud neměla veřejnost možnost spatřit stejně jako návrh na vitráž, která zdobí předsíň kaple a která se z bohaté výzdoby jako jediná dochovala dodnes,“ uvedl spoluautor výstavy Ivo Binder.
Moderní umění vznikalo v době komunistické totality často pro venkovské kostely, spíše na Moravě, což však nelze podle Belšíkové úplně zobecnit. „Uskutečněné projekty jsou spíše než s geografií spjaty se jmény výrazných osobností kněží, kteří měli odvahu nová díla prosadit navzdory době a především pro ně dokázali získat věřící. Takovouto osobností byl například farář z Jedovnic František Vavříček nebo stále činný kněz Pavel Kuneš z Klecan u Prahy či Pavel Procházka dnes působící ve šluknovské farnosti,“ dodala.
Výtvarné umění vznikající pro sakrální interiéry v letech 1948 až 1989 výrazně ovlivnila politická situace. Muzeum umění proto požádalo o spolupráci Ústav pro studium totalitních režimů, který se stal partnerem akce a podílel se na vydání katalogu výstavy.
