Článek
Do těchto míst umístila svou audiovizuální výstavu Odkryté příběhy 20. století doprovázenou velkoformátovými projekcemi archivních fotografií organizace Paměť národa Střední Morava. V bývalém krytu civilní ochrany v Bezručových sadech bude zároveň sídlit Institut Paměti národa, multimediální muzeum totalit, které je po Pardubicích druhé v pořadí.
Výstava umístěná v krytu vybudovaném v 50. letech minulého století, s původní vzduchotechnikou, protitlakovou komorou a rezervoáry na pitnou vodu, dává výstavě autentický ráz. „Tento prostor je pro mě jako čistý nepopsaný list, přijde mi to jako příhodné prostředí tady sdílet osudy lidí, které byly složité,“ řekl dnes ČTK autor výstavy Zdeněk Durdil.
V podzemních prostorách mohou návštěvníci nahlédnout do pěti příběhů lidí spjatých s Olomouckým krajem. Hlas pamětníků je doprovází nejen při procházení krytu, ale i na velkoformátových projekcích. Nahlédnout do jejich osudů mohou lidé i v soukromí, za těžkým závěsem, v jedné z pěti malých telefonních ústředen, kde si mohou pod dobovou lampičkou za zvuku hlasu jednotlivých pamětníků pročíst i jejich složku a probírat se přitom nejen úředními zápisy, ale i osobní korespondencí či fotografiemi.
V jedné z místností tak například kněz Antonín Huvar, který po únoru 1948 aktivně vystupoval proti režimu, působivě posluchačům popisuje svůj desetiletý pobyt za mřížemi a zkušenosti s bachaři, v další místnosti vypráví signatář Charty 77 Tomáš Hradílek o tom, jak na prvomájovém průvodu v Olomouci v roce 1987 rozvinul velký transparent Charta 77 vybízí k občanské kuráži. K lidem takto promlouvá také politická vězenkyně Marie Susedková, sudetská Němka Erika Bednářová či Jiří Fišer z Mohelnice, který byl jako dítě spolu se svým bratrem zařazen do skupiny vězňů, na kterých dělal v Osvětimi pokusy Josef Mengele.
Podle Davida Mírka z obecně prospěšné společnosti Post Bellum, která vzpomínky pamětníků zaznamenává, zabralo pět příběhů o době 20. století několik prostorů v krytu. Jedna z místností slouží jako promítací plocha pro dvě desítky velkoformátových projekcí archivních fotografií, které jsou obohacené originálním zvukem. Diváci se tak postupně přenesou z roku 1939, kdy do centra Olomouce přijedou vojáci wehrmachtu, přes osvobození a snímky z doby totality až po rok 1989. „Prostor není jen výstavní, nabízíme ho i k různým diskusím,“ doplnil Mírek.
Pro veřejnost bude expozice v Bezručových sadech přístupná vždy ve středu, v pátek a v sobotu od 14:00 do 18:00. Více informací lze nalézt na stránce Institutu Paměti národa. Výstava potrvá do konce června.
