Článek
Prostory galerie pro tento účel zcela přebudoval na kulisy domu, ve kterém umožňuje fascinovanému návštěvníkovi nahlédnout do některých pokojů a odkrýt tak intimnosti lidského bytí. Výstava bude v olomoucké Telegraph Gallery do 17. července.
„Tvorba Marka Thera vzbuzuje otázky, emoce a někdy i pobuřuje. Autor však neprovokuje záměrně, jen, jak sám říká, upozorňuje na to, o čem se ve společnosti tak často mlčí. Ohledně Markova rozsáhlého díla by se jistě dala úspěšně rozvíjet řada interpretačních linek, směřujících k jeho hluboké teoretické reflexi. Stejně tak by se ale dalo říci, že tím nejzajímavějším na Marku Therovi je Mark Ther sám,“ uvedl kurátor Michal Jalůvka.
Návštěvník podle autora dostane na této výstavě pomyslný klíč od cizího domu, do kterého může vejít a procházet se jeho prostorami. Podle Thera může jít zároveň také o kulisy určené pro natáčení nějakého filmu anebo se divák může ocitnout uprostřed počítačové hry. Dostane se přitom jen do dveří, které nechali zvědavým návštěvníkům jejich obyvatelé odemčené; jde například o dětský pokoj, který zanechali jeho obyvatelé po svém odchodu s přeházenými peřinami, oblečením, skleničkou s pitím či se sáčky od bonbónů na zemi.
Smrt je zobrazena v syrové podobě v dalším z pokojů, kde leží v posteli rozkládající se nafouklé tělo člověka, pokoj dekoruje věšák s uniformou SS. „Každý člověk za sebou zanechává stopy. Věci, osobní vlastnictví nashromážděné během života, se stávají jedinou upomínkou na zemřelého. Jsou deníčkem, ve kterém je možné začít číst teprve tehdy, když na poslední stránce zeje nedokončená věta a její význam se vytrácí,“ uvedl kurátor Michal Jalůvka.
Výstava Květen, kterou doprovázejí v interiérech pokojů také autorovy vlastní kresby a malby, je podle Thera odrazem doby, kterou poznal osobně jako dítě, to znamená období 80. let v západním Německu. I proto výstavu doprovází všudypřítomný kocour Garfield v podobě desítek plyšáků či plakátů - mezi jeho nohami divák z výstavy také odchází.
Třiačtyřicetiletý umělec se věnuje především krátkým hraným filmům, ke kterým se přesunul od kresby a galerijních instalací. Pro jeho způsob práce je typický přístup režiséra, který skládá jednotlivé detaily a významové prvky do finálního celku. Svou tvorbu prezentuje na českých i zahraničních výstavách a filmových festivalech, například v Berlíně, Rotterdamu anebo New Yorku.