Článek
Linka pro zpracování odpadu bude stát v olomoucké části Chválkovice, stavba včetně technologie vyjde na 450 milionů korun. Budovat by se měla začít ve druhém čtvrtletí roku 2024. Provozovat a stavět ji bude s největší pravděpodobností Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, kterou tvoří města a obce kraje.
„Linka se v současné době plánuje na 60 tisíc tun odpadu, bude pokrývat potřeby v okolí Olomouce a okolních obcí s rozšířenou působností. Linka je variabilní, je schopna reagovat na potřeby trhu a na poptávku po materiálech. Pokud například vzroste poptávka po nějakém druhu plastu, linka bude schopna se tomu přizpůsobit a k trhu nachystat. Největší výhodou je tak to, že myslí na několik různorodých koncovek, a je tak schopna reagovat na situaci na trhu,“ uvedl manažer projektu odpadového hospodářství v Olomouckém kraji Lukáš Václavík. Doplnil, že v jednání je i stavba překladiště na severu kraje.
Linka podle Václavíka bude schopna vyprodukovat odpady s vysokou výhřevností, které budou využity po energetické stránce, například pro zařízení v přerovské teplárně, které již nyní buduje společnost Veolia. Podobný záměr má podle zástupců kraje také v Olomouci. „V Přerově se v současné době již staví kotel na tuhá alternativní paliva, kotel bude schopen spalovat přetříděné odpady s vysokou výhřevností. Linka bude schopna tyto odpady v dané výhřevnosti vyprodukovat,“ doplnil Václavík.
Podle krajského radního Martina Šmídy tak v Olomouckém kraji vzniknou koncovky pro využití odpadu. „Klíčovým uzlem je nyní právě úprava odpadu. To byl důvod, proč jsme celý projekt restartovali a aktualizovali - máme nyní technologické řešení nejen pro současnou situaci, ale díváme se i do budoucna, abychom mohli co nejvíce odpadů přesouvat do materiálové recyklace,“ uvedl radní.
Stavbu linky i otázku nakládání s odpady řeší Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, jejíž založení schválili na podzim 2018 krajští zastupitelé. Akcionářů servisní společnosti je podle Šmídy nyní 16, jeden z nich je spolek, který sdružuje šest desítek obcí. „První výhodou je jistota obcí, že budou mít kam dávat odpad i po zákazu skládkování v roce 2030, druhou je technologické řešení, které nám přináší variabilitu nakládání s odpadem, kdy předpokládáme, že velkou část směsného komunálního odpadu budeme schopni přetransformovat na certifikované palivo a využít jej energeticky. Třetí výhodou je kontrola obcí nad celým projektem - akcionářem Servisní společnosti Odpady Olomouckého kraje jsou právě města a obce v kraji,“ doplnil radní.
