Článek
Město si od toho slibuje snížení množství odpadu, který vyváží na skládku. Kontejnery na gastroodpad budou rozmístěny ve vybraných částech Litovle. „Smyslem tohoto projektu je snížení podílu směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku a tím omezení růstu poplatků za jeho likvidaci, což každým rokem výrazně zatěžuje městskou pokladnu, ale i rozpočty našich občanů,“ uvedlo vedení města. Kuchyňský odpad podle statistik tvoří až třetinu obsahu popelnic na směsný komunální odpad.
Při vytřídění kuchyňského odpadu klesne nejen množství uloženého směsného komunálního odpadu na skládkách, ale také poplatky za jeho likvidaci, které stále rostou. „Smyslem projektu je tento odpad místo skládkování využít jako obnovitelný zdroj a energeticky jej zpracovat v lokálních bioplynových stanicích,“ píše se na webu radnice.
Zařízení ECR Rapotín vzniklo v areálu bývalých skláren a zajišťuje svoz, příjem a třídění odpadů. Zároveň v něm funguje bioplynová stanice. Centrum může ročně zpracovat až 30 tisíc tun bioodpadu, produktem jsou bioplyn a organicko-minerální hnojiva. V roce 2019 zde přibylo zařízení na úpravu bioplynu, které ročně dokáže vyrobit až 1,3 milionu metrů krychlových biometanu.
Projekt Třídím gastro byl loni zaveden v několika obcích na Šumpersku. Nádoby na kuchyňské zbytky jsou například v Šumperku, Velkých Losinách, Rapotíně, Novém Malíně a Bludově. Ze Šumperka do Rapotína každý týden putují více než dvě tuny biologicky rozložitelného odpadu, což ročně dělá zhruba 100 tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití.
Sběr kuchyňského odpadu od letošího jara testuje radnice ve Šternberku na Olomoucku. Na některých sídlištích a také v několika ulicích ve Šternberku město nechalo instalovat celkem 13 nádob na gastroodpad. Několik desítek nádob na sběr kuchyňského odpadu bylo loni na podzim zkušebně rozmístěno na sídlišti Povel v Olomouci.
