Článek
Promítají se v ní skutečné lidské osudy, tehdejší místní politické poměry, ale i reálné budovy včetně tamního kostela. Úspěšná autorka pro svou rodinnou ságu hledala inspiraci v dobových kronikách i u historiků. Kniha, jejímž ústředním motivem na obálce je kostel svaté Máří Magdalény v Předmostí, vyjde 7. března, řekla dnes ČTK spisovatelka.
Jedenáctá autorčina kniha navazuje po historické reálné stránce na poslední titul Kyselé třešně, která pojednává o konci války v Přerově a o masakru na Švédských šancích a u čtenářů setkala s nebývalým zájmem. Zatímco Kyselé třešně končí červnem 1945, román Páté jablko začíná v únoru roku 1946 a končí v únoru roku 1950. „Děj se odehrává v Předmostí a Přerově, příběh o rodině sadařů je smyšlený, ale některé osoby doopravdy žily a byly mi inspirací k napsání knihy. Vycházela jsme z kroniky vesnice, z dobového tisku, mluvila jsem se starými pamětníky, kteří si pamatovali Předmostí jako typickou hanáckou vesnici,“ uvedla autorka.
Čtenáři se v románu setkají s tehdejším starostou Předmostí Josefem Knejzlíkem, babičkou bývalého přerovského primátora Vladimíra Puchalského, která měla v Předmostí trafiku, v románu vystupuje i postava doktora Ondřeje, který v Přerově vedl dětské oddělení nemocnice a který stál u zrodu proslulé Ondřejovy masti. Čtenáři si v knize projdou nejen staré Předmostí, ale i poválečné přerovské ulice či továrny, poznají prostředí místního národního výboru, ale i nemocnice, továrny Juta, klášteru na Velké Dlážce či železničářských domů ve Škodově ulici.
V knize se protínají podle autorky dva světy - svět křesťanské rodiny s realitou nastupujícího komunismu. Zásadní roli v příběhu hraje tamní kostel a fara, kniha je také připomínkou 250. výročí velké přestavby kostela. Svou roli hraje i tamní sadařská tradice, autorka se však musela kvůli románu podrobněji zorientovat i v místních politických poměrech. „Dneska už je dávno zapomenuto, že v listopadu roku 1948, kdy Klement Gottwald slavil 52. narozeniny, mu Okresní národní výbor v Přerově k životnímu jubileu poslal z každé obce 52 vajec, 52 litrů mléka nad kontingent a za všechny obce pak 52 vepřů nad 125 kilo. Přerované museli dary donést do tří dnů od vyhlášení - v době, kdy sami měli málo. Hledat inspiraci v kronikách a dobovém tisku je prostě zážitek,“ doplnila autorka.
Křest knihy je v Přerově naplánován na 29. března v 17:00 ve Výstavní síni Pasáž. Knize požehná děkan přerovské farnosti Josef Rosenberg, křtít se bude vodou ze studny ze zahrady rodiny Knejzlíkových, která má v Předmostí letitou tradici. Knihu se autorka chystá na jaře kromě Přerova představit také ve Vyškově, Šternberku, Kyjově, Přerově, Hranicích a Kroměříži.
