Článek
Speleologům se dnes podařilo za pomoci robota podrobně zmapovat do hloubky 200 metrů Hranickou propast. Při ponoru robot za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků nasnímal tamní členitý krasový terén a potápěčům tak podal cenné informace, které využijí při dalším výzkumu propasti. Speleologové z Hranického krasu budou ve výzkumu společně s odborníky z Maďarska, Portugalska a Srbska pokračovat i v dalších dnech.
Velký mezinárodní výzkum trvá již třetím dnem. „Dva dny jsme robota různě kalibrovali a zkoušeli jeho funkčnost. Dnes jsme dělali ponor do 200metrové hloubky k restrikci zvané Mikádo, kterou se nám podařilo zmapovat a natočit. Naše očekávání to dosud stoprocentně splnilo. Máme hotovou mapu prostoru Jezírka, severozápadního kanálu Liftu I., chystáme se ještě podrobněji zmapovat Mikádo,“ řekl předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Výzkum bude pokračovat ještě v příštích dnech, kdy chtějí speleologové pokračovat ve výzkumu Mokré Rotundy a vyšších částech propasti. Údaje, který robot o průměru jednoho metru a váhy 100 kilogramů při ponoru získal, nyní odborníci zpracují - výsledkem bude podrobná 3D mapa.
Kvůli výzkumu se Hranická propast na několik dní proměnila v mezinárodní operační středisko - na akci se podílejí kromě speleologů z Hranického krasu také odborníci z Maďarska, Portugalska a Srbska, kteří se postarali o kalibrování, testování a přípravy na sestup zařízení do hlubin. Podporu mají speleologové i od hasičů ze Záchranného praporu Hlučín a báňské záchranné služby. Kvůli akci speleologové již v polovině července za pomoci jeřábu odstranili z hladiny a patnáctimetrové hloubky zhruba sedm tun nánosů včetně zbytku spadlých stromů. „Největším oříškem bylo celou akci domluvit. Společnost, která robota vlastní, je nadnárodní, jsou v ní zastoupeni Maďaři, Portugalci, Belgičané a Srbové. Nyní už je to třešnička na dortíku,“ doplnil Guba.
Pro zástupce z České speleologické společnosti z Hranického krasu je současný průzkum s podvodním robotem, kterého vyvinula za pomoci nadnárodního grantu firma UNEXMIN GeoRobotics Ltd., klíčový. Na základě získaných údajů budou moci v 3D mapě umístit například místa vývěrů teplé vody, jejichž vzorky dlouhodobě zkoumají odborníci z Mendelovy univerzity. Detailní zmapování okolí Mikáda v hloubce 200 metrů jim navíc může otevřít cestu k dalšímu hloubkovému průzkumu propasti. To mají v plánu příští rok.
Hranická propast nacházející se v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní si své světové prvenství drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla „pouze“ 500 metrů. Průzkum propasti ztěžuje specifické jeskynní prostředí s členitým terénem, ale i proměnlivá viditelnost.
