Článek
Ponor by se měl uskutečnit do hloubky 200 metrů. Za pomoci sondy byla dosud zaznamenána hloubka propasti 404 metrů, dna však nedosáhla.
Speleologové se na průzkum a mapování zatopených částí Propasti s označením Jezírko, Severozápadní kanál, Mokrá rotunda a Lift I. připravovali měsíce dopředu, s maďarskými odborníky jejich robot o průměru jednoho metru a váhy 100 kilogramů letos v červnu testovali v zatopeném vápencovém dolu Köbánya v Budapešti. Nadcházející průzkum by jim mohl otevřít cestu k dalšímu zkoumání. „Pokud se podaří vytvořit 3D mapu těchto prostor, bude to asi největší posun v dosavadním mapování Propasti,“ uvedl předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Odborníci mají dosud detailně zmapovánu horní část zatopené propasti - jde o Jezírko do hloubky 36 metrů a prostory od Zubatice směrem nahoru k Rotundě. Prostor Liftu I je zmapován do 170 metrů, z hloubky do 200 metrů směrem k Mikádu však mají pouze částečné informace. „Mapování člověkem je v těchto místech velmi složité, byl by to obrovský posun. Získali bychom tak přehled, jak to v této hloubce opticky a fyzicky vypadá,“ doplnil Guba. Dodal, že si zároveň touto akcí chtějí vyzkoušet vlastnosti robota v náročných podmínkách Hranické propasti. Pokud se navíc díky němu podaří zmapovat okolí Mikáda v hloubce 200 metrů, otevře jim to cestu k dalšímu hloubkovému průzkumu Propasti. To mají v plánu příští rok.
Na akci se podílí několik desítek lidí, kromě českých speleologů nebudou chybět ani odborníci z Maďarska a Portugalska, kteří se podílejí na vývoji softwaru, a velké množství techniky. Podvodního robota vyvinula za pomoci nadnárodního grantu firma UNEXMIN GeoRobotics Ltd. Kvůli náročnosti hloubkového průzkumu budou spolupracovat mimo jiné hasiči ze Záchranného útvaru v Hlučíně, kteří budou mít na starosti například mobilní hyperbarickou komoru, pomohou také odborníci z báňské záchranné stanice a lidé z Mendelovy univerzity, kteří se podílejí dlouhodobě na výzkumu propasti.
Hranická propast je v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero, které navazuje na další zatopené části, na jejichž dno se odborníci dosud nedostali. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní, hloubku speleologové zkoumají řadu let a hranice postupně posunují. Své světové prvenství si propast drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla „pouze“ 500 metrů.
