Článek
Do zkušebního provozu bude zařazeno nejprve několik lokalit - dvě desítky nádob budou mít své stanoviště v ulicích Mikuláškova, Osmek, Seifertova, Sokolská, Svornosti, U Výstaviště, Velká Dlážka a Za Mlýnem, informovala ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová. V Olomouckém kraji takto třídí odpady i některá další města, prvenství v tom drží Šumperk.
„Do nádob se budou vyhazovat potraviny po datu spotřeby, zbytky vařeného jídla, pečivo, ovoce, zelenina, sedliny kávy a čaje - a to i s původním obalem kromě skla. Vytříděný odpad se následně sveze do bioplynové stanice, kde se zpracuje a využije pro výrobu elektřiny, plynu a tepla,“ uvedl Petr Školoud z přerovského magistrátu.
Cílem sběru nového druhu tříděného odpadu je snížit množství odpadu, který končí na skládkách. Kuchyňský odpad a nespotřebované potraviny tvoří podle zástupců radnice běžně asi 25 procent směsného komunálního odpadu. „V Přerově se soustavně zabýváme otázkou, jak chránit životní prostředí a odpad v maximální možné míře recyklovat. Možnost vytřídit gastroodpad od komunálního odpadu, zmenšit tak jeho objem a přispět k produkci zelené energie, se nám jeví jako přínosné řešení. Nezanedbatelnou výhodou je také finanční úspora za skládkovné,“ uvedla Eva Kousalová z odboru majetku.
Za půlroční zkušební provoz zaplatí Přerov 60 000 korun. Pokud se systém v příštích měsících osvědčí, dostanou se speciální nádoby také do dalších částí města, dodala mluvčí radnice. Gastroodpad se podle města využije pro výrobu obnovitelné elektřiny, tepla a biometanu v bioplynových stanicích.
V Olomouckém kraji začali gastroodpad třídit také obyvatelé Šumperka, Šternberku či Litovle. Šumperk se stal prvním městem v Česku, které začalo celoplošně tuto komoditu třídit. Jeho obyvatelé za první rok pilotního projektu umístili do speciálních nádob 90 tun odpadu, který pak skončil v rapotínské bioplynové stanici. Nyní je po městě rozmístěno osm desítek nádob na třídění zbytků z kuchyně, do budoucna jich chce město na svém území mít až na 300, informovali ČTK zástupci radnice.
