Článek
V pátek 19. května se tam bude promítat komedie Copak je to za vojáka. Pokud se nevšední filmový večer setká u diváků s pozitivní odezvou, budou následovat další. ČTK to dnes řekl jednatel společnosti Flenexa plus Michal Netolický.
„Je to filmová akce pro naše fanoušky, která bude spojena s malou prohlídkou přáslavického bunkru,“ uvedl Netolický. Provizorní hlediště s kapacitou 20 lidí vznikne na hlavním schodišti vedoucím do hlubin bunkru, filmové plátno bude na protilehlé zdi. Návštěvníci se musí připravit na to, že „kinosál“ v bunkru jim neposkytne stejné pohodlí jako moderní multikino. „Doporučujeme vzít si s sebou mikinu nebo svetr. I kdyby byl už tou dobou venku krásný májový večer, uvnitř bunkru bude konstantní celoroční teplota kolem 17 stupňů,“ upozornil Netolický.
O dalším osudu kina v přáslavickém bunkru rozhodnou zpětné reakce návštěvníků prvního promítání. „Uvidíme také, jak se nám to podaří technicky zorganizovat,“ podotkl Netolický. Ohlasy návštěvníků se bude řídit i případný výběr snímků pro další filmová představení v bunkru. V úvahu připadají například umělecky laděné snímky, které tematicky souvisí s tímto typem podzemních prostor. „Určitě nebudeme promítat klasický mainstream, na který lidé chodí do multikin. Spíše by to měly být artové večery. Ideálně s nějakou vazbou na tento typ objektu,“ řekl Netolický.
Společnost Flenexa plus v roce 2010 koupila bývalý vojenský areál v Přáslavicích a neměla jasnou představu, jak šestipodlažní bunkr s plochou 10 000 metrů čtverečních využije. Dvě místnosti v bunkru ukrývají pěstírnu čerstvé zeleniny napojenou na chovnou stanici pstruhů a jeseterů. Od loňska pak firma čtyři podzemní podlaží zpřístupnila veřejnosti, která tak může nahlédnout do jeho dříve přísně střežených prostor včetně jídelny, ložnic či umýváren pro personál.
Vojenský objekt v Přáslavicích měl za bývalého režimu strategický význam a podléhal nejvyššímu stupni utajení. Na vybudování šestipatrového bunkru se pracovalo šest let v 70. letech 20. století. Jeho velkou část zabírá dodnes zachovalé telekomunikační zařízení včetně zdrojů energie v podobě obřích agregátů, které by svojí kapacitou mohly obsloužit menší město.
Přáslavický bunkr byl součástí tzv. Národního kabelového okruhu, což byla stovky kilometrů dlouhá kabelová síť budovaná od 60. let 20. století. Kolem Prahy, Brna či Olomouce tak vznikl důmyslný systém podzemních chodeb dlouhý stovky kilometrů. Jeho součástí byly i desítky objektů včetně sedmi záložních zesilovacích stanic, mezi které patřil také masivní bunkr v Přáslavicích. Vojenský objekt měl tedy zásadní význam pro komunikaci mezi Berlínem a Moskvou.
