Článek
Historie zaniklé vesnice sahá podle odborníků s největší pravděpodobností do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Objev archeologického týmu Univerzity Palackého (UP), který na průzkum oblasti získal pětiletou licenci, přispěje k poznání pravěké zemědělské krajiny na Blízkém východě a přinese další informace vedoucí k poznání tamní pravěké komunity. ČTK o tom dnes informovali zástupci UP.
Archeologové se během výzkumu zaměřují na oblast severně od města Koja, jde o území velké přibližně 500 kilometrů čtverečních. Zaniklou vesnici, která byla nadzemně viditelná, objevili v prostoru o velikosti zhruba 40 hektarů. „Na poměrně malé ploše se nám tam podařilo najít velké množství památek, jejichž historie sahá až do středního paleolitu. Osobně mě překvapila hustota tamních nálezů. Během 14 dnů jsme tam objevili pětatřicet archeologických lokalit,“ uvedl Karel Nováček z katedry historie Filozofické fakulty UP, který má s terénním výzkumem iráckého Kurdistánu dlouholeté zkušenosti.
Odborníci se zaměřili na čtyři horská údolí oddělená vápencovými štíty. Jde o zavlažovanou, úrodnou oblast. „Z mého pohledu máme před sebou výjimečný nález. Objevili jsme pravěké rozvržení krajiny, a pokud se to potvrdí, náš objev významně přispěje k poznání pravěké zemědělské oblasti takzvaného úrodného půlměsíce,“ doplnil archeolog. Oblast úrodného půlměsíce se táhne od dnešního Íránu a Iráku po údolí Nilu a je považována za historickou kolébku zemědělství.
Během terénního výzkumu se jeho skupině podařilo najít několik zaniklých vesnic, jež se na povrchu projevují kamennou architekturou. Jde o základy staveb s přilehlými polnostmi, které vymezují meze z obrovských kamenů. Těchto objektů tam vědci našli velké množství, některé již ověřili, jiné mají k dispozici na satelitních snímcích. „Areál zaniklé vesnice pokrývá širokou náhorní plošinu oddělenou od okolí hlubokými údolími. Stopám po kamenné architektuře se v horách Kurdistánu zatím nikdo nevěnoval. Všichni archeologové, kteří působí v okolních regionech, se doposud domnívali, že jde o zaniklé vesnice z osmanského období,“ doplnil Nováček s tím, že o datování do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem svědčí i nalezená keramika.
Tým Karla Nováčka využívá k získání dat historický špionážní systém Hexagon, jehož nedávno odtajněné snímky se vyznačují vysokým rozlišením. Pro mapování památek jsou důležité i kolmé letecké snímky či 3D modely. Všechny sesbírané informace a dokumentace nálezů ze startovního terénního výzkumu nyní archeologové zpracovávají. Na místo se chtějí opět co nejdříve vrátit.
