Článek
Samice se už s nevrlým partnerem naučila žít v jednom výběhu a chovatelé s napětím očekávají zimní říji, která by mohla vyústit v narození prvního potomka. Olomoucká zoo pandy červené chová od loňska, kdy dva samce přivezla z francouzské zoologické zahrady.
„Roční samici jsme do naší zoo přivezli na počátku léta. V rámci karantény absolvovala veterinární vyšetření, vakcinace a přivykala si na nové prostředí, chovatele i krmnou dávku. Italka se velice rychle sžila s novými vjemy. Vypustit ji ale do venkovního výběhu k samci, který jej považoval za své teritorium, by nemuselo přinést dobrý výsledek. Pandy bylo tedy nutné seznámit pozvolna v zázemí, mimo zraky návštěvníků,“ uvedl zoolog Jan Kirner.
Pracovníci zoo nejprve odchytili samce pomocí speciální bedny, do které umístili potravu. Poté ho přemístili do zázemí výběhu, kde na něj již čekala samička. Pandy mohly nejprve komunikovat skrz pletivo, po několika dnech chovatelé otevřeli dveře mezi oběma boxy. „Následovalo několik obranných postojů a výhružného prskání v podání samičky, což je u pand běžné,“ podotkla mluvčí zoo Iveta Gronská.
Jelikož se první opravdové seznámení obešlo bez vážnější potíží, tak chovatelé obě pandy přemístili do venkovní expozice přístupné návštěvníkům. „Samice začala čichem důkladně mapovat nové prostředí a samec, který se v podstatě vracel do svého, se k ní po pár dnech připojil. Nyní již lze opět pozorovat pandy červené ve výběhu společně s muntžaky,“ dodala Gronská.
Pandy červené, které v Česku chovají například zoo v Ostravě a Brně, patří mezi ohrožené druhy zvířat. Největší hrozbou je pro ně úbytek přirozeného prostředí. Panda červená je podle novějších studií jediným žijícím druhem z čeledi pandovití, zatímco černobílá panda velká je ve skutečnosti specializovaným druhem medvěda z čeledi medvědovití. Panda červená je plachá noční šelma. Obývá lesy s bambusovým podrostem v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a jižní Číně.
V jídelníčku pandy červené převládá bambus. „Pochutná si však i na zelenině, ovoci a trávě. Nepohrdne i vejci nalezenými v ptačích hnízdech. Pandy žijí samotářsky, vyhledávají se jen v době rozmnožování. Dorozumívají se specifickou vokalizací, která evokuje kvičení. Dožívají se až 14 let,“ podotkla Gronská.
