Článek
ČTK to sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská. Kojot prériový byl jako samostatný druh popsán v roce 1832. Nejstarší doložené zmínky se však objevují už u starých Aztéků, kdy byl nazýván vlkem americkým, stepním či lesním.
„Zoo Olomouc tato mytická zvířata již jednou ve své historii krátce chovala. Právě nyní se k chovu vrací. Kojoty lze nově vidět ve výběhu medvědů baribalů, s nimiž soužití funguje bez komplikací,“ uvedla zooložka Jitka Vokurková. Kojoti žijí na prériích, v polopouštích i pouštích, obývají lesnaté i horské krajiny. Jejich původní oblast výskytu se kvůli úbytku predátorů a konkurentů rozšířila, „Nyní můžeme kojoty pozorovat od Panamy ve Střední Americe až po Aljašku a od pobřeží Tichého oceánu až k Atlantickému. Řadí se k velkým predátorům Severní Ameriky. Jsou sice nejslabší, ale zároveň nejúspěšnější,“ podotkla Gronská.
Nejčastěji kojoti loví hlodavce, zajíce, králíky, vodní živočichy, mláďata kopytníků a ptáků hnízdících na zemi. V jejich rozmanité potravě nechybí ani lesní plody, bobule, ovoce, případně tráva. Coby zdravotní policie nepohrdnou mršinou. Kojoti žijí v párech, jen občas ve smečkách. Mláďata samice rodí v norách. „Na péči a výchově potomků se významně podílí oba rodiče, dospělosti se ale dožívá sotva třetina populace. V necelých dvou letech se mláďata od rodičů osamostatňují a vytváří své vlastní rodiny,“ dodala Gronská.
Olomoucká zoo na ploše 42 hektarů chová 1591 zvířat 386 druhů. Loni v zoo odchovali 250 mláďat. Branami zoologické zahrady na Svatém Kopečku v roce 2022 prošlo 367.711 návštěvníků, meziročně o 463 více. Byla to nejvyšší návštěvnost za posledních 11 let. Zřizovatelem zoologické zahrady je olomoucký magistrát, který dotuje její provoz. Zoo loni na vstupném utržila 38,5 milionu korun a od radnice obdržela dotaci 35,5 milionu korun.
