Hlavní obsah

Odborníci vytvořili unikátní 3D mapu suché části Hranické propasti

Ilustrační foto.

Hranickou propast, která se již šest let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě, zobrazuje unikátní 3D mapa; zatím její suché části do hloubky 69,5 metru. Odborníci na mapě pracovali pomocí laserového 3D skeneru

Článek

Na mapě pracovali v uplynulých týdnech odborníci pomocí laserového 3D skeneru, který za pomoci obrovského množství bodů nasnímal blízké okolí prohlubně a komplet celou část propasti k hladině jezírka. Letos v létě chtějí speleologové zmapovat tímto způsobem za pomoci speciálního robota propast i pod vodou.

Speleologové měli v plánu toto mapování již delší dobu; nadchli pro to Petra Vaverku a odborníky z firmy Gefos, kteří na místě z několika stanovišť nasnímali pomocí 3D skeneru suchou část propasti. Kromě 3D mapy takto pořídili i panoramatické fotografie. „Zmapovali tímto způsobem okolí prohlubně ve vzdálenosti 30 až 50 metrů a její prostor směrem dolů k jezírku,“ uvedl předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba. V plánu mají nyní speleologové nasnímat stejným způsobem i suchou část Rotundy, se zařízením však musejí k tomuto místu proplavat přes hrdlo, takzvanou Zubatici, v hloubce zhruba 50 metrů.

Letos v létě poté chtějí pokračovat v unikátním mapování propasti i pod vodou, právě to by jim mohlo otevřít nové obzory při jejím průzkumu. Zaměřit by se chtěli nejprve na zmapování prostor Severozápadního kanálu, Mokré rotundy a Liftu I. Velmi důležité pro ně bude zmapování prostor v okolí restrikce, takzvaného Mikáda, které se nachází v hloubce 200 metrů; právě zde je pro ně největší překážka při dalším hloubkovém průzkumu propasti. „Minulý týden jsme uzavřeli kontrakt s Maďary, kteří za pomoci nadnárodního grantu vyvíjejí podvodního robota, který dokáže obdobným způsobem nasnímat 3D mapy pod vodou. Když to klapne, podaří se nám provázat mapy suché i zatopené části,“ doplnil Guba.

Hranická propast je v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero, na jeho dno se odborníci dosud nedostali. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní, hloubku speleologové zkoumají řadu let a hranice postupně posunují. Své světové prvenství si propast drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla „pouze“ 500 metrů. Tvůrce robota, Bartlomiej Grynda, chystá pro průzkum novou sondu - robota s delším vodícím kabelem. Termín tohoto průzkumu však zatím není znám.

Podle odhadů by propast mohla dosahovat hloubky až 1500 metrů. Odborníci na to usuzují podle geologické polohy propasti - nachází se v Hranickém krasu, chemického složení vody a mnoha dalších aspektů. „Jde o minerální vodu s vysokým výskytem oxidu uhličitého, teplota vody se pohybuje mezi 16 až 24 stupňů,“ dodal předseda hranických speleologů.

Související témata:

Doporučované