Článek
Nově otevřená výstava s názvem Byli jsme světoví! vychází ze sbírek architekta Miroslava Řepy, který byl se světovými výstavami spjat, v Montrealu byl spoluautorem československého pavilonu. Expozice, kterou doprovází i videonahrávka architekta se vzpomínkami nad vlastním fotoalbem, mapuje zásadní přehlídky poválečného výstavnictví. Otevřena bude do 1. května.
Muzeum při výstavě čerpá z vlastních sbírek, které získalo právě díky architektovi Řepovi. „Je to konvolut velice žádaných prací, ze kterých září nostalgie světový poválečných výstav. Rozhodli jsme se proto, že celý konvolut představíme na výstavě,“ řekla dnes novinářům kurátorka výstavy Martina Mertová.
Pozornost autoři výstavy soustředili na zachycení dobové atmosféry výstav Expo v Bruselu (1958), v Montrealu (1967) a v Ósace (1970), kde Československo sklízelo světové úspěchy. „Na každé z těchto přehlídek Československo bez nadsázky triumfovalo a dosažené výsledky se staly dalším impulzem pro kvalitu domácích uměleckých výstav nebo průmyslových přehlídek. Proto jsme si dovolili ponechat stranou Sevillu a Aiči, i když i k těmto výstavám máme v Řepově fondu obrazové materiály,“ doplnila Mertová.
Pro Expo v Montrealu zvítězil s architektonickým návrhem Miroslav Řepa společně s kolegou Vladimírem Pýchou v konkurenci zhruba 90 návrhů. „Byl to zázrak, kdy si skupina dvou mladíků troufla přestavit Československo na takovém místě, mně v té době bylo 27 let. Pavilon získal tehdy řadu ocenění, sklízeli jsme ohromný úspěch,“ řekl dnes architekt. Mertová doplnila, že se stal v Montrealu čtvrtým nejnavštěvovanějším pavilonem na Expo, lidé tam stáli až v šestihodinových frontách. O tři roky později následovala Ósaka, kde architekt navrhoval divadlo Laterna Magika.
Akvizici archivu Miroslava Řepy zajistil pro Muzeum umění Olomouc tehdejší kurátor sbírky architektury Jakub Potůček. „Před prvním zpracováním to byl v regálech složený kufr a několik napěchovaných tašek. Skrývaly pořadače se stovkami diapozitivů a pestrou škálu dokumentů týkajících se světových výstav Expo,“ doplnila kurátorka.
Architekt Řepa je spojen s výstavami Expo i v dalších letech - na výstavě v roce 1992 ve španělské Seville byl technickým ředitelem československého pavilonu. Je podepsán i pod řadou výjimečných zakázek, například v roce 1993 pod záštitou Václava Havla byl kurátorem výstavy Jože Plečnika, v roce 2001 byl podepsán pod výstavou Deset století architektury. Architekt v tomto měsíci oslaví 92. narozeniny. Je členem poradního sboru nynější výstavy Expo v Dubaji a je to v jeho kariéře první světová výstava, kterou si pro tamní vysoké teploty musel nechat ujít.
