Článek
Originály těchto ilustrací zakoupilo muzeum do svých sbírek v roce 1972, jako celek byly dosud prezentovány ojediněle. Letos se muzeum rozhodlo představit kolekci všech dochovaných kreseb a připomenout, kdo za oblíbenými příhodami stojí.
Jméno malíře, grafika a ilustrátora je spojeno především s Mařákovou krajinářskou školou na Akademii výtvarných umění v Praze. „Tento umělec vytvořil za svých studentských let na základě vyprávění revírníka Augustina Kořínka cyklus humorných kreseb o lišce Bystroušce, který se po čase stal inspirací pro spisovatele Rudolfa Těsnohlídka,“ uvedla kurátorka muzea Lenka Müllerová. Krátké povídky společně s kresbami začaly vycházet v roce 1920 v Lidových novinách, záhy se staly populárními a oslovily i Leoše Janáčka, který prostřednictvím slavné opery rozšířil povědomí o lišce Bystroušce po celém světě.
Originály ilustrací malíře, který se narodil v Paloníně na Šumpersku, má muzeum ve svých sbírkách už téměř 50 let, vcelku byly k vidění dosud jen výjimečně. „Tyto kresby jsme získali do sbírek v roce 1972, kdy jsme je zakoupili od synovce Stanislava Lolka, Ctibora Lolka. Většinou byl tento cyklus vystavován v rámci některých jubilejních výstav Stanislava Lolka, ten pravý význam však dosud nebyl kvalitně podtrhnut. Proto jsme se rozhodli letos vystavit všechny kresby, které máme dochované z této kolekce,“ doplnila kurátorka.
Kolekce čítá téměř 200 kreseb, které pocházejí z let 1895 až 1901. „Jedna jediná kresba, která je také k vidění na výstavě, je datována až kolem roku 1920, kdy krátké Těsnohlídkovy povídky včetně Lolkových kreseb byly postupně vydávány v Lidových novinách,“ doplnila Lenka Müllerová. Muzeum připravilo k výstavě na prosinec i doprovodný program, během kterých si mohou návštěvníci výstavy každou středu vytvořit vlastní vánoční přání.
