Článek
Smyslem projektu s názvem Mizející paměť z kraje pod Pradědem je uchovat tyto informace pro nadcházející generaci, řekl ČTK ředitel muzea Pavel Rušar. Kromě audionahrávek či obrazových záznamů by se nejzajímavější příběhy měly objevit i v tištěné podobě.
„Přišlo nám škoda, že nám postupně vymírají pamětníci a jejich vzpomínky mizí v minulosti bez nějakého zachycení a uchování historické paměti. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že se v podobě řízených rozhovorů s pamětníky pokusíme jejich vzpomínky zachytit,“ uvedl ředitel muzea, který na projektu spolupracuje s badatelem Pavlem Macháčkem.
Na rozdíl od projektu Paměť národa nechtějí být autoři vázáni k určitému tématu - seniorům při jejich vzpomínkách chtějí ponechat volný průběh. Přesto by se rádi dozvěděli informace například o česko-německých vztazích v pohraničí, otázky budou směřovat i ke kolektivizaci či na věci, které souvisely se zaměstnáním ve městech, s průmyslem, ale i jejich názory na politické otázky či na osudné roky 1968 či 1989, doplnil ředitel muzea. „Hlavním cílem je vytvořit knihovnu vzpomínek a paměti, která bude sloužit budoucím generacím,“ uvedl ředitel.
Cílem projektu je oslovit pamětníky ve věku nad 80 nebo 85 let, rozhovory přitom tvůrci projektu zachytí na diktafon nebo na kameru. Metodickou podporu získali autoři z Ústavu pro studium totalitních režimů, tipy na zajímavé osobnosti regionu chtějí získat od starostů obcí, ředitelů škol, ale i od tamních hospodských, kteří často znají zajímavé osobnosti ve svém okolí. „Nejzajímavější příběhy, které se nám podaří zachytit, přepíšeme do textové podoby a zveřejníme,“ doplnil ředitel muzea.
