Článek
Architekt v současnosti žije v Přerově. Sbírku má přerovská galerie zapůjčenu z Muzea umění, kde mu výstavu věnovali před dvěma lety. Expozice bude otevřena do 27. dubna.
„Výstava poukáže na to, že funkční i estetické kvality kontinuálně provázejí Braunerovu tvorbu až do současnosti. Jako jeden z mála architektů dokázal přispět kvalitními projekty také k projevům české postmoderny nebo znovu uplatnit principy high-tech architektury v zakázkách po roce 1989. To vše s přístupem, výstižně shrnutým mottem autora: Architektura by však neměla být nudná, neměla by postrádat humor ani poezii,“ uvedla kurátorka Braunerovy výstavy Klára Jeništová z Muzea umění Olomouc.
Galerie města Přerova olomouckou zápůjčku obohatí dalšími výstavními panely, které se primárně zaměří na Braunerovu tvorbu právě pro Přerov. Návštěvníci se tak budou moci seznámit s administrativní budovou Levi International před přerovským výstavištěm, na výstavě nebude chybět ani jeho soutěžní návrh na Tyršův most, návrh kašny u restaurace Haná, dětské hřiště v Jasínkově ulici, autosalon Suzuki, rodinný dům v Přerově-Újezdci a další.
Dílčího zhodnocení se pětaosmdesátiletému architektu Braunerovi dostalo již dříve, a sice ve dvou výstavních projektech Muzea umění. Na jeho výstavu v roce 2019 navazuje i současná přerovská prezentace jeho profesní tvorby, ale také jeho uměleckých počinů. „Součástí instalace totiž jsou v salonku galerie Braunerovy grafiky z jeho autorské sbírky obrázků i veršů Anotace na place,“ doplnila vedoucí galerie Lada Galová.
Architekt je podepsán pod řadou významných staveb v regionu. Jeho další dráhu poznamenal rok 1968 a následná výpověď ze Stavoprojektu kvůli malované pozvánce na mikulášskou oslavu, na které stál nad malými čerty i anděly velký ruský voják se samopalem. Brauner se nakonec dostal do DRUPOSu, projekční kanceláře Svazu bytových družstev, kde navrhl například krematorium v Šumperku či provozní budovu České pojišťovny v Prostějově. Rok po revoluci manželé Braunerovi založili vlastní kancelář. Podepsán je pod podobou olomouckého finančního úřadu či bývalého hotelu Gemo.
