Článek
Saláty a bylinky rostou bez půdy a za umělého osvětlení, živiny čerpají z cirkulující vody přiváděné z kádí s rybami. „Za rok tímto způsobem vypěstujeme zhruba 25.000 rostlin. Poptávka je obrovská, proto plánujeme aquaponické pěstování v bunkru ztrojnásobit,“ řekl Michal Netolický ze společnosti Flenexa plus.
Flenexa plus v roce 2010 koupila bývalý vojenský areál v Přáslavicích a neměla jasnou představu, jak šestipodlažní bunkr s plochou 10.000 metrů čtverečných využije. Nejdříve zprovoznila dílnu na přesné obrábění kovů a linku na recyklaci odpadu. „Přemýšleli jsme, jak bychom mohli bunkr ještě využít. Bylo to zrovna v době, kdy panovalo velké sucho a zemědělci měli problém venku produkci udržet. Podzemní objekt má konstantní klima a toho jsme chtěli využít. Naše volba proto padla na aquaponii,“ uvedl Netolický.
Při aquaponii jsou využívány odpadní látky z chovu ryb, které z krmiva ve svém těle zachytí jen zhruba třetinu dusíku a fosforu a zbytek vylučují zpět do vody. Díky speciálním bakteriím je pak amoniak přeměňován na dusičnany, které jsou rostliny spolu s fosforem schopny z vodního prostředí odebírat a využívat k růstu. Čistá voda poté proudí zpět k rybám. Čerstvou zeleninu firma Flenexa plus prodává, pstruhy zužitkují zaměstnanci nebo hosté restaurací a jesetery dodává do okrasných jezírek.
Zatímco dlouhé chodby bunkru ponuře osvětlují letité zářivky, tak umělé osvětlení místnosti s aquaponicky pěstovanými rostlinami má růžový nádech. „Celoročně pěstujeme hlavně saláty, část plochy zabírá máta, meduňka, pažitka či celer řapíkatý. Měsíčně vyprodukujeme zhruba 1500 až 3000 rostlin, podle sezony a poptávky. Čerstvé saláty a bylinky dodáváme hlavně do restaurací, v hypermarketu Globus máme prodejní místo. Poptávka je obrovská a mnohonásobně převyšuje naši produkci,“ podotkl Netolický. Čerstvá zelenina z bývalého vojenského bunkru proudí k zákazníkům i v zimních měsících, kdy je nabídka konvenčních pěstitelů velmi omezená.
Společnost Flenexa plus zároveň dodává aquaponické systémy a staví farmy pro zákazníky. „Zájem o ně je v posledních letech značný. Většinou se jedná o lidi, kteří už mají svůj hlavní byznys a ve volných halách či místnostech si chtějí vypěstovat vlastní čerstvou zeleninu,“ uvedl Netolický. Aquaponická farma může podle něj efektivně fungovat už na ploše kolem 100 metrů čtverečních.
Každý nový pěstitel by ale měl absolvovat školení, jelikož je třeba systém vyladit tak, aby vyhovoval rybám i rostlinám. „Pokud není v rovnováze, tak hrozí úhyn ryb nebo rostlin. Dodávka technologie představuje pouze deset procent úspěchu. Důležité je umět vybalancovat celý systém, vdechnout mu život a udržitelnost, což je naše největší deviza,“ podotkl Netolický.
