Článek
Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. letech minulého století nalezena také v polských Krzanowicích. Novinářům to dnes řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Předmět bude do konce týdne vystaven v bruntálském zámku.
Zlatý šperk objevil loni soukromý zemědělec při práci na poli. Nyní je součástí archeologické sbírky krajského muzea na zámku Bruntál. Od nálezu jej zkoumali experti z bruntálského muzea a Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. „Společně potvrdili prvotní odhady, že se jedná o šperk z mladší doby bronzové, který jistě patřil osobě z vyšší společnosti,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) s tím, že výzkum původu předmětu bude pokračovat.
Náměstek hejtmana pro kulturu Lukáš Curylo (KDU-ČSL) uvedl, že podle odborníků byl šperk s největší pravděpodobností ozdobou hlavy. „Měří necelých 50 centimetrů, široký je devět centimetrů a váží 56,5 gramu. Vyrobený je hlavně ze zlata s příměsí stříbra a mědi. Je to jedinečný exemplář na území České republiky,“ řekl Curylo a upřesnil, že materiál šperku je z 85 procent zlato, ze 14 procent stříbro a jedním procentem měď.
Ještě před tím, než se exponát vrátí do rukou odborníků, bude si ho moci prohlédnout veřejnost. V Bruntále bude vystaven od 2. do 5. listopadu. „Očekáváme veliký zájem. Denní prohlídková kapacita dosáhne 250 osob, takže také s ohledem na bezpečnostní opatření doporučujeme rezervaci termínu prohlídky,“ řekla ředitelka Muzea v Bruntále Ema Havelková.
V souvislosti se starším nálezem v Polsku archeologové z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd plánují navázání spolupráce s tamními kolegy. „Velmi zajímavým zjištěním pro náš tým byl objev takřka totožného předmětu v Polsku. Rádi bychom s tamními kolegy navázali spolupráci a společně hledali souvislost mezi oběma předměty,“ řekl ředitel Archeologického ústavu AV ČR v Brně Balázs Komoróczy.
Uvedl, že jeho tým již nyní pracuje s řadou hypotéz, jednou z nich je, že oba šperky pochází ze stejné místní slezské produkce. „Podobné nálezy s sebou přináší velké množství nepotvrzených domněnek a je nesmírně zajímavé odkrývat tajemství tisíce let starých předmětů,“ řekl. Doplnil, že polský nález se nedochoval, k dispozici je pouze jeho dokumentace, díky které jsou známy jeho přibližné rozměry a motiv výzdoby, který je až na drobné odlišnosti stejný jako na předmětu z Opavy.
O původní využití zlatého šperku, který našel loni koncem září soukromý zemědělec na Opavsku při sklizni řepy, se vedou spory už od nálezu. Nejprve ho experti domnívali, že jde o diadém, později zvažovali možnost, že je to spíše ozdoba pravěkého koženého opasku. Podle posledních výsledků bádání jde skutečně o ozdobu hlavy. Šperk z období mladší doby bronzové váží necelých 60 gramů. Ve střední Evropě je doba bronzová datována přibližně 2300 až 800 let před naším letopočtem.
