Článek
„Ukazuju i mletí na žernovu, jak se mlelo kdysi. Je to zajímavé i pro děti, v životě neviděly, jak se drtí obilí mezi nějakými dvěma kameny,“ řekl mlynář a majitel mlýna Vladan Mácha.
Mlýn není funkční. Všechna zařízení ale funkční jsou, takže pokud by se mezi nimi znovu propojily veškeré cesty, mohl by fungovat. „Dalo by se v něm samozřejmě mlít a spousta lidí se mě ptá, proč nemelu. Já jim říkám, že nikdo by si nekoupil mouku za 200 korun kilo, takže to není rentabilní,“ řekl mlynář.
Mlýn je na okraji obce mezi rybníkem a řekou Odrou, pochází ze 17. století a je technickou památkou. Jeho nynější podoba je ze 30. let minulého století, kdy byl zrekonstruován po požáru. Mlýn od té doby poháněla Francisova turbína. Pohon a zařízení tvoří celek, který je jediný funkční svého druhu v Moravskoslezském kraji a jeden z mála v celé zemi.
Koncem minulého století památka chátrala. Mácha se stal jejím majitelem v roce 1996, než ji ale mohl začít opravovat, mlýn v roce 1997 ještě více poničila stoletá povodeň. „Špatný stav se stal ještě horším stavem a pak už byla jenom otázka, co s tím. Všechno bylo zhruba půl metru zatopené vodou, včetně celé transmise, ložisek, na obytné budově upadl kus rohu, tady zbyly v podstatě jenom obvodové zdi,“ vzpomínal Mácha. Pustil se do důkladné rekonstrukce, po níž mlýn poprvé otevřel lidem v roce 2015.
Od té doby už areál navštívily tisíce lidí a konala se tam i řada kulturních akcí. „Ve vedlejší hospodářské budově je sušárna na ovoce, kterou jsem zprovoznil po vzoru valašských sušáren, takže suším ovoce v takové velké peci, kde se topí dřevem. Mám tam i medárnu, kde právě dneska stačím med, takže mám první den takového medobraní. Jak to vypadá, tak první vytáčení bude celkem bohaté, protože je příznivé počasí na snůšku,“ řekl Mácha.
Mlýn nabízí tři typy prohlídek: základní s komentářem, velký okruh s prohlídkou mlýna, nových technologií i sušárny a ukázku mlýna za provozu. Návštěvníci se dozvědí o historii památky i postupu její opravy. Mlýn se stal i součástí Technotrasy, na níž Moravskoslezský kraj představuje technické památky regionu.
„V rámci Technotrasy jsem se začlenil i do rezervačního systému, což mně obrovským způsobem pomohlo sdružovat jednotlivé návštěvníky. Dřív to bylo strašně roztříštěné - někdo se přihlásil v deset hodin, dva lidé, pak třeba někdo v jednu, někdo ve čtyři, byl jsem u toho velice uvázaný. Teď si zadávám termín prohlídky, většinou bývají dvě týdně,“ řekl mlynář.
Nyní se snaží vylepšit zázemí pro návštěvníky. Přihlásil se do krajského dotačního programu a díky němu právě buduje sociální zařízení pro turisty.
