Článek
Výstava Páni země opavské a krnovské zahrnuje na 200 obrazů, dokumentů či předmětů. Některé z nich muzeu zapůjčila knížecí rodina. Pět jejích členů se zúčastnilo zahájení výstavy.
Po setkání s vedením Opavy se princezna Nora, princ Alfréd, princ Wolfgang, princezna Gabriella a princezna Maria-Pia Kothbauer prošli ulicemi města a zamířili na výstavu. „Je pěkné slyšet, že tento region byl spojen s naší rodinou. Výstava osvětlí pěkné momenty tohoto plodného spojení rodiny s Opavskem a Krnovskem,“ uvedla při zahájení výstavy princezna Nora, sestra knížete Hanse Adama II., která Opavu navštívila poprvé.
Dodala, že pro ni dnešní návštěva znamená oživení rodinných vzpomínek. Vzpomínek na rodiče, kteří pocházeli z této oblasti. „Příběhy, které mi vyprávěli, byly plné obrázků z této nádherné krajiny. Jménem rodiny děkuji za to, že tady udržujete vzpomínky na naši rodinu,“ řekla.
Autor výstavy Ondřej Haničák ČTK řekl, že na její přípravě pracoval poslední tři roky. „Před třemi lety jsem začal jednat o zapůjčení některých exponátů a jejich dopravě k nám. Posledních šest měsíců už bylo hodně intenzivních,“ řekl. Dodal, že jednání usnadnily dobré vztahy mezi knížectvím a opavským magistrátem a muzeem. Před lety totiž SZM připravilo výstavu, která představovala dary a mecenášské aktivity Lichtenštejnů na Opavsku.
Výstavu před šesti lety zahajoval Hans Adam II., kníže z Lichtenštejna. Při této příležitosti vznikla myšlenka připravit výstavu o samotném rodu. Dnes zahájená výstava připomíná 400. výročí připojení krnovské oblasti a 410. výročí připojení Opavska k Lichtenštejnskému knížectví.
„Díky spolupráci s knížectvím a dalšími institucemi máme v Opavě řadu exkluzivních exponátů. Z majetku rodu máme zapůjčeno 43 děl. Jde například o portréty knížat, dokumenty vztahující se k jejich opavskému působení. K vidění jsou například halapartny osobní stráže knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna, který v roce 1632 pobýval v Opavě,“ řekl Haničák
Mezi nejvzácnější exponáty patří Řád zlatého rouna. „Jde o řádovou dekoraci, která pochází z majetku jednoho z členů knížecí rodiny. Zapůjčené máme i dvě bojové zástavy. Těch na světě moc není, protože se jednalo o předměty používané vojskem a snadno a často se ničily,“ dodal Haničák.
Vazby Lichtenštejnů na Opavu jsou historicky těsné. Znak bývalého opavského knížectví je dodnes ve státním znaku Lichtenštejnska. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnil zde rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa přišel v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek mu byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.
Proti poválečnému označení za osoby německé národnosti, jehož důsledkem bylo uplatnění Benešových dekretů, se ale Lichtenštejnové brání. Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů je příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.
