Článek
Půjde o pilotní projekt Veolie Energie a Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava, které podepsaly Memorandum o vzájemné spolupráci na rozvoji vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji. ČTK to dnes za Veolii sdělila Jana Dronská.
V obou teplárnách by se mohlo vyrábět až 900 tun vodíku za rok. „Pro představu, to by mohlo vystačit například v autobusové dopravě pro 100 autobusů, které ujedou každý 90 000 kilometrů,“ uvedla Dronská.
Takzvaný zelený vodík se vyrábí štěpením vody za pomoci elektřiny generované z čistých obnovitelných zdrojů v elektrolyzérech. Veolia chce první elektrolyzér provozovat od roku 2024 a následně zvyšovat jejich počet a výkon v závislosti na požadavcích zákazníků.
„Propojení výroby vodíku se stávajícími teplárenskými technologiemi, případně doplněnými o další využití obnovitelných zdrojů, má řadu výhod. Jednak se může zelený vodík vyrábět spolehlivě po celý rok, může ale také poskytovat podpůrné služby potřebné k vyvažování výkyvů v elektrické síti,“ uvedla Dronská. Odpadní teplo vzniklé při výrobě vodíku lze využít v kogeneračním teplárenském cyklu. Veolia plánuje do budoucna výrobu vodíku i v jiných svých teplárnách.
Ředitel skupiny Veolia Energie v ČR Reda Rahma uvedl, že zavádění pokročilých technologií považuje za důležitou cestu k přechodu na čistší zdroje energie, které pomohou transformaci regionu. „Naší výhodou je, že můžeme v některých teplárnách už brzy vyrábět celoročně ekologický zelený vodík bez produkce emisí CO2, a to navíc s vysokou účinností využívající specifika teplárenského provozu,“ uvedl Rahma.
Cílem memoranda je přispět k nastartování vodíkové ekonomiky v Moravskoslezském kraji ideálně již od roku 2024. Spolupráce bude zaměřená i na možnosti financování strategických projektů s využitím nadnárodních a národních zdrojů.
„Chceme s Veolií spolupracovat jak v obecnější rovině, například na aktivitách v rámci Národního centra pro energetiku nebo na rozvoji společných aktivit výzkumu a vývoje v oblasti vodíkové ekonomiky, ale i na konkrétních projektech, kde budeme mít možnost ověření vědeckých výsledků v praxi, jako je například náš připravovaný projekt REFRESH,“ uvedl prorektor VŠB-TUO pro spolupráci s průmyslem Igor Ivan.
