Článek
Jejich pocity farář Kazimierz Płachta v rozhovoru s ČTK přirovnal k pocitům lidí, kteří se přestěhují do nového bytu. „Potřebují čas na to, aby si zvykli,“ uvedl duchovní, který se kromě farnosti v Gutech stará i o Ropici a Střítež.
Kostel ze 16. století shořel v noci na 2. srpna 2017. Policie zjistila, že šlo o žhářský útok. Krajský soud v Ostravě poslal za jeho zapálení tři mladíky z Ostravska a Frýdecko-Místecka na 3,5 roku, osm a devět let do vězení. Nejvyšší trest dostal mladík, který akci vymyslel. Nejnižší trest soud uložil chlapci, který budovu zapálil, v době činu nebyl plnoletý. Osmiletý trest dostal řidič, který je na místo přivezl.
Nová stavba, která stála 33 milionů korun, je věrnou kopií původního kostela. „Rok uplynul. Pomaličku se to vrací. Jako duchovní ale vidím, že lidé nemůžou najít svůj kout v kostelíčku. Bolest z toho, co se stalo, je stále v lidech znát. Je to jako se přestěhovat do nového domu. Je potřeba čas na to, aby si člověk zvykl,“ vysvětlil farář.
Bohoslužby v replice původního kostela organizuje dvakrát týdně, vždy ve čtvrtek a v neděli. Jedna se ale bude konat i v pondělí 6. června, v den výročí vysvěcení nového kostela. Prohlédnout si kostel přijíždí stále více zájemců. Je jich více než v době před požárem. Nepřicházejí jen na mše. Desítky lidí přijíždějí i v ostatní dny, a to z celého Česka i ze zahraničí. „Měli jsme tady poutníky z Rakouska, Německa či Polska. Něco nepěkného tak přináší i pozitivní plody jiného druhu,“ doplnil Płachta.
Stavba samotného kostela sice skončila před rokem, práce ještě ale úplně dokončené nejsou, hlavně v okolí kostelíku. „Nepodařilo se nám okolí upravit. Není hotový ani nový plot. Zatím máme jen provizorní oplocení, které má zabránit zvěři v přístupu na hřbitov,“ řekl. Práce nyní podle něj brzdí nedokončená směna pozemků mezi farností a Lesy ČR. Podle faráře na místě chybí ještě mosazné tabulky s informacemi o původním kostele i nové stavbě.
„Jinak ale uplynulý rok můžeme hodnotit pozitivně,“ doplnil s tím, že se pracuje na vybavení interiéru. „Máme novou křížovou cestu. Má 15 zastavení. Ručně ikony malovali mniši pravoslavného kláštera v Rumunsku,“ uvedl. Výzdoba se doplňuje postupně, tu původní oheň zcela zničil. „Jde o důstojnost místa. V minulosti v kostele byly skvosty, umělecká díla, která se sbírala pět století. Nyní jsme na začátku. Musíme to udělat znovu,“ řekl.
Plachta byl v minulosti v kontaktu s jedním z odsouzených mladíků, který se na něj obrátil dopisem z vězení. Jako jediný z odsouzených projevil lítost. Farář si s ním dopisoval, podporoval jej ve snaze o studium. Kontakt se přerušil, když mladík loni zemřel. Kněz pak za něj dokonce v gutském kostele sloužil mši. „Byl jediný, který se mi omluvil. Litoval toho,“ řekl. Dodal, že jednou jej kontaktovala matka dalšího z odsouzených. Nabízela pomoc. Později se už ale neozvala.
Kostel byl znovu vybudován jako věrná replika původní stavby z první poloviny 16. století a za použití tradičních řemeslných postupů. Pro stavbu bylo použito 450 metrů krychlových jedlového dřeva, 150 metrů krychlových smrkového dřeva pro dřevěný šindel a přes deset metrů krychlových dubového dřeva.
Nová stavba je po obnově zvenku k nerozeznání od té, která shořela. Interiér se ale od původního liší. Při požáru kostela byl zcela zničen mobiliář, z velké většiny tvořený movitými kulturními památkami. Novou podobu interiéru navrhl architekt Marek Štěpán z Brna. Návrh vychází částečně z původního řešení, například malba zábradlí kůru a provedení úprav stěn presbytáře. Samotné vybavení kostela, především oltář a svatostánek, je řešeno zcela nově a moderně.
Nový gutský kostelík má ale i něco navíc, co dřívější stavba neměla. Je vybaven elektrickým protipožárním zařízením, napojeným na hasičský dispečink. Novým technickým vybavením kostela je rovněž nádrž na požární vodu s objemem 24 metrů krychlových. Kostel je oproti původní stavbě vybaven také plnohodnotnými varhanami od polské firmy Zych. Varhany mají jeden manuál a sedm rejstříků. K novému vybavení patří rovněž čtyři zvony.
