Hlavní obsah

Povodí Odry investovalo za 25 let do protipovodňových opatření 3,5 miliardy korun

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Státní podnik Povodí Odry od tragických povodní z července 1997 dosud vybudoval 100 protipovodňových staveb, jako jsou hráze nebo suché nádrže. ČTK to dnes sdělila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Článek

Povodí Odry je správcem vodních toků a vodních děl v povodí Odry, tedy na území Moravskoslezského a částečně i Olomouckého kraje. Provozuje například přehrady Šance, Kružberk nebo Slezskou Hartu.

„V posledním období jsme dokončili hráz podél Ostravice v Paskově nebo říční hráz u Baštice ve Starém Městě u Frýdku-Místku nebo rekonstrukce jezu na Lomné v Jablunkově a bystřiny Mohelnice v obcích Krásná a Raškovice. Letos například plánujeme zahájit výstavbu protipovodňových hrází podél Odry a Stružky v Bohumíně-Pudlově, zvýšit ochranu proti povodním v Českém Těšíně proti velkým vodám z Ropičanky a Sadového potoka nebo zahájit rekonstrukci druhé etapy Žermanického přivaděče,“ uvedl generální ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč.

Protipovodňová opatření se podle něj dařilo budovat i přes často zdlouhavé a složité majetkoprávní vypořádání při přípravě jednotlivých staveb. Podnik je financoval z dotací od ministerstva zemědělství a z vlastních zdrojů.

„Kromě budování protipovodňových opatření na tocích jsme se také zaměřili na modernizaci a posílení bezpečnosti vodních nádrží Těrlicko, Olešná, Šance a také Morávky, na níž v současnosti stavební práce probíhají,“ uvedl Tkáč.

Nejtragičtější záplavy v ČR ve 20. století postihly od 5. do 16. července 1997 třetinu území republiky, nejvíce Moravu, Slezsko a východní Čechy. Zaplaveno bylo 536 měst a obcí ve 34 okresech, zemřelo 50 lidí. Celkové škody přesáhly 63 miliard korun. Škody v povodí Odry dosáhly 20 miliard korun, nejpostiženějším okresem v Moravskoslezském kraji byl Bruntál.

Škody v kraji by podle Vlčkové byly daleko větší nebýt přehrad, především nádrží Šance a Slezská Harta. Obě výrazně ovlivnily velikost průtoků. Stavební práce na nové přehradě Slezská Harta přitom skončily teprve v roce 1997. Povodně výrazně urychlily naplnění nádrže, která měla být podle odhadů naplněna až v roce 2002.

Jedním z protipovodňových opatření na řece Opavě má být přehrada Nové Heřminovy, o jejíž výstavbě se diskutuje desítky let. Zahájení stavby se ale stále odkládá. Vládní materiál, který v květnu předložil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), předpokládá, že na přelomu let 2022 a 2023 bude pravomocné rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení v roce 2025 a příprava stavebních prací začne ke konci roku 2026.

Obec Nové Heřminovy dlouhodobě stavbu odmítá. Stavba by spolu s dalšími opatřeními, které s přehradou úzce souvisí, měla stát 4,27 miliardy korun. Celý soubor opatření na horním toku Opavy má přijít na více než osm miliard korun.

„Majetkoprávní vypořádání pro vodní dílo Nové Heřminovy je prakticky ukončeno. Celkový objem vynaložených finančních prostředků v období 2009 - 2021 na Opatření na horní Opavě činil kolem 1,3 miliardy korun. V současnosti se připravuje projektová dokumentace pro údolní nádrž Nové Heřminovy a úpravu toku Opavy přírodě blízkým způsobem, která navazuje na přehradní hráz přes obce Zátor, Brantice a město Krnov,“ uvedla Vlčková. Všechna připravovaná opatření budou podle ní dokončena a uvedena do trvalého provozu kolem roku 2030.

Doporučované