Článek
Robotický tuleň Paro se díky strojovému učení dokáže individuálně přizpůsobit uživateli. Reaguje, jako by byl živý. „Díky zabudovaným senzorům pohybuje hlavou a ploutvemi, mrká očima, reaguje na dotyk, světlo a hlas, napodobuje hlas reálného tuleního mláděte,“ popsala Fremrová. Škola robota koupila primárně pro výuku nového předmětu moderní technologie, inovace a výzkum v sociální práci se seniory bakalářského programu sociální práce, který se bude vyučovat od letního semestru.
„Cílem předmětu je, aby studenti získali přehled o moderních technologiích a inovacích v praxi a výzkumech sociální práce se seniory a uměli zhodnotit jejich přínos i limity. V současné společnosti se řeší otázka nedostatku možností zajištění pomoci seniorům se sníženou soběstačností. Japonský model ukazuje jednu z cest řešení nedostatku péče o seniory, a to s využitím robotiky a různých ‚chytrých‘ technologií,“ uvedla Ivana Kowaliková z katedry sociální práce Fakulty sociálních studií.
Fremrová uvedla, že v Česku se první terapeutický robot v praxi začal používat v roce 2014 v domově v Odrách na Novojičínsku, se kterým Ostravská univerzita spolupracuje. Zkoumá vliv robota na kvalitu života seniorů v domově.
„Bylo prokázáno, že Paro u seniorů dokáže snížit hladinu stresových hormonů, anebo že dokáže odbourat deprese, osamělost, strach a úzkosti. Paro je také dobrým společníkem seniorů - motivuje je ke komunikaci s personálem domova, ale také s ostatními seniory,“ uvedla Kowaliková. Paro podle ní působí na lidi podobně jako terapie se živými zvířaty.
Fremrová uvedla, že v současnosti se roboti do praxe sociální práce v Česku zapojují spíše výjimečně. „Mezi hlavní bariéry robotiky a chytrých řešení patří především finance, nepochopení možností, které moderní technologie přinášejí, nebo absence specializovaných sociálních pracovníků, kteří by uměli přínosy moderních technologií do praxe předat,“ uvedla mluvčí.
