Článek
Největší investice města za poslední čtvrtstoletí přišla na 428 milionů korun, z toho 276 milionů uhradilo ministerstvo financí, zbytek doplatilo město. „Stavba byla komplikovaná a čím je větší, tím těch komplikací je více. Každé město má mít své náměstí, my sice máme nějaké plácky, ale konečně máme velké náměstí,“ řekl starosta Miroslav Chlubna (Nezávislí a Změna pro lidi).
K myšlence vybudovat nové centrum města v Orlové-Lutyni se přikláněli zastupitelé Orlové již před rokem 2006. Orlová je bývalým hornickým městem a její poddolování a následné důlní vlivy přinutily obyvatele opustit historické jádro města a přestěhovat se do nově budovaných sídlišť v Orlové-Lutyni. Město tedy mělo náměstí v místech, kde zůstalo minimum obyvatel, zatímco v Orlové-Lutyni, kam se lidé přesunuli, sloužil jako náměstí betonový plácek mezi obchodním domem a budovou městského úřadu.
V roce 2008 byly představeny čtyři návrhy budoucího vzhledu náměstí. Návrhy vytvořili studenti architektury ze švýcarského partnerského města Illnau-Effretikon spolu s brněnskými architekty. O budoucí podobě náměstí hlasovali obyvatelé.
Podle původních předpokladů měl vznik nového centra stát zhruba 300 milionů korun. „Až v roce 2011 se městu podařilo získat přislíbených více než 200 milionů korun od státu na zahlazování důlních škod. Z výběrového řízení vyšel zhotovitel a v roce 2016 se uskutečnilo položení základního kamene stavby. Stavba začala a záhy byla přerušena, protože archeologové objevili cestu o šířce tři metry, která souvisela s dávnou minulostí,“ připomněla mluvčí radnice Nataša Cibulková.
O další problémy se podle mluvčí postaral zhotovitel, který odmítl dokončit stavbu bez požadovaného zvýšení financí. Město se s ním nakonec dohodlo na ukončení stavby a jejím zakonzervování a muselo vyhlásit novou veřejnou zakázku. Stavební práce se tak obnovily až v létě 2020 a i s ohledem na epidemii covidu-19 se náměstí otevřelo zhruba o osm měsíců později, než bylo původně plánováno.
Polyfunkční dům, který v místě vznikl, má náměstí oddělit od rušné Masarykovy třídy. Je v něm 15 bytů, které budou nájemní a město chce budoucí nájemníky vybrat prostřednictvím licitace. V domě je také pět nebytových prostor určených k podnikání. Orlované si sami v anketě vybrali, co by v těchto nebytových prostorách chtěli mít.
V největším nebytovém prostoru má být kavárna a cukrárna, v dalších pekařství, knihkupectví a dárková galerie, květinářství a dekorace. Město proto nejprve bude hledat uchazeče provozující tyto služby. Nejmenší nebytový prostor bude využitý podle nabídek zájemců. Součástí náměstí jsou také podzemní garáže s kapacitou 92 míst. Část z nich bude sloužit nájemníkům bytů a nebytových prostorů, další místa budou určená návštěvníkům centra města a část parkovacích stání bude k dlouhodobému pronájmu.
