Článek
Domácnosti z bytových domů dostanou speciální nádoby na uložení takového odpadu. Na sídlištích pak budou instalovány větší kontejnery, do kterých budou lidé nádoby vynášet. Za organizátory projektu to dnes ČTK řekl Filip Poštulka.
Náměstek opavského primátora Michal Jedlička (KDU-ČSL) ČTK řekl, že v Česku jde o průkopnický projekt. „Lidé z rodinných domů třídí více než obyvatelé sídlišť. Mají totiž více možností. To se s nynějším projektem změní,“ uvedl Jedlička. Pilotní projekt třídění kuchyňského odpadu je podle něj součástí proměny odpadového hospodářství Opavy.
Právě kuchyňský odpad tvoří podle fyzické analýzy odpadků, která se ve městě uskutečnila, podstatnou část - okolo 30 procent - směsného komunálního odpadu, ale málokdy se správně vytřídí. Proto nakonec končí v běžné černé popelnici a pak na skládce. Tomu nový přístup zamezí a naopak promění kuchyňský odpad v kvalitní hnojivo. „Díky projektu tak město bojuje proti vysokému množství směsného komunálního odpadu. Jedním z prvních a zásadních kroků je totiž právě třídění kuchyňských odpadů,“ doplnil Robin Liška ze společnosti JRK, která projekt v Opavě uskutečňuje.
Na čtyřech opavských sídlištích bude umístěno celkem 40 nádob na kuchyňský odpad o objemu 120 litrů. Především však každá domácnost v těchto lokalitách dostane speciální malou nádobu, do které bude třídit kuchyňský odpad. Po jejím naplnění pak odpad lidé vysypou do nejbližší velké nádoby, které se pak týdně svážejí do bioplynové stanice Rapotín. Zde se promění v kvalitní certifikované hnojivo nebo v energii či teplo.
Město pořídilo přes 110 hnědých kontejnerů o objemu 770 litrů. Nyní je rozmístí do sběrných hnízd na sídlištích, kde žádné nádoby na bioodpad nebyly. Vhodné třídění bioodpadu bude mít pro obyvatele více výhod. Když se oddělí od směsného odpadu, nebude zapáchat koš. Po vyhození do hnědé nádoby bioodpad nekončí na skládce, ale v bioplynové stanici, kde najde další užitečné využití.
