Článek
Národní památkový ústav v Ostravě ji navrhl mezi zhruba 100 podobných staveb architektury 60. a 70. let minulého století z celé země, které by se měly stát památkami, a podnět podalo ministerstvu kultury i město jako vlastník stavby. ČTK to dnes za bíloveckou radnici sdělila Lenka Hatlapatková.
Smuteční síň, která je ve vstupní části bíloveckého hřbitova, postavili v roce 1976. Autory projektu z roku 1969 jsou architekti Miloslav Kadeřábek a Jaroslav Zbořil, kteří tehdy v zemi projektovali řadu dalších krematorií a smutečních síní. „Podle odborníků z oboru architektury a památkové péče jde o jednu z význačných smutečních síní v Česku,“ uvedla Hatlapatková.
Starostka slezského města Renata Mikolášová uvedla, že podnět podaný jménem vlastníka stavby by mohl proces prohlášení síně památkou urychlit. Bílovec smuteční síň léta pronajímá, současným provozovatelem je firma Agnes.
„Ve smlouvě s provozovatelem si město mimo jiné vyhradilo právo na odsouhlasení veškerých úprav v objektu s tím, že zásadní zásahy do objektu po odsouhlasení město také financuje,“ uvedla starostka. V posledních letech se v obřadní síni dělaly většinou jen drobné stavební úpravy jako oprava veřejných toalet, výměna některých oken a dveří nebo oprava střechy po zatečení.
Zapsání smuteční síně do seznamu kulturních památek by podle starostky městu umožnilo mimo jiné žádat o dotace na její obnovu. „Smuteční síň si zaslouží opravy, potřebovala by vyměnit hlavní vchodové dveře i zbývající okna, vyměnit kryty světel v podlaze sálu, opravit vitráže ve světlíku sálu, zvažujeme možnost instalace kolumbária a čekají nás i další investice, které by měly být v souladu s původním architektonickým stylem,“ uvedla Mikolášová.
