Článek
Celkem tak schodiště věže Bolt Tower zdobí hvězdy osmi osobností, které obdržely moravskoslezské kulturní Ceny Jantar za celoživotní přínos.
„V tomto kraji je mnoho lidí, kteří by si to ocenění zasloužili. Když jsem dostala telefon, že dostávám Cenu Jantar, tak jsem trošku zapochybovala, proč zrovna já,“ řekla Šeinerová. Sbormistrovství je podle ní týmová práce, takže ocenění, jejž dostala, je oceněním všech, kteří se podíleli na rozkvětu Permoníku.
„Největší štěstí je to, že mám nástupce, že sbor je ve výborných rukou, že díky prezidentu Petru Kazíkovi a moji nástupkyni, sbormistryni Martině Juríkové sbor sklízí úspěch všude možně ve světě a jede to dál. To, co jsme budovali, nekončí, ale naopak,“ řekla Šeinerová.
Kolář řekl, že Ostrava vždy byla skoupá na ocenění pro umělce, proto zdejší umělci často utíkali někam, kde by se jim dařilo lépe. „Život tady byl velmi náročný, protože skloubit těžkou práci s civilním životem a manželským a rodinným životem bylo velmi náročné,“ řekl Kolář.
V životě podle něj rozhoduje schopnost správně využít energii a čím dřív se člověk pro něco rozhodne, tím dřív může dát životu směr. „U mě to je tak, že fotka si zvolila mě, protože jsem se ocitl v prostředí, které je nesmírně inspirativní. Tady člověk z první ruky vidí na život. Věděl jsem, že buď fotka, anebo nic jiného,“ řekl Kolář. Dodal, že vedle fotografování vždycky mohl dělat nějakou nádenickou práci, takže se mu tvoření nekřížilo s civilním životem.
Eva Šeinerová, která se narodila v roce 1942, působila dlouhá léta jako ředitelka Základní umělecké školy Bedřicha Smetany v Karviné. Z Permoníku vybudovala renomované sborové studio, které se proslavilo po celém světě. Každoročně v něm působí zhruba 200 aktivních zpěváků ve věku od šesti do 25 let. Permoník se pravidelně účastní tuzemských i zahraničních festivalů a soutěží, na kterých získává nejvyšší ocenění. Šeinerová je i spoluzakladatelkou soutěže komorních ansámblů Stonavská Barborka
Jednaosmdesátiletý Viktor Kolář se věnuje zejména dokumentární fotografii. V roce 1968 odešel do Kanady, o pět let později se však vrátil. Pracoval jako dělník v huti, fotografii ve svobodném povolání se mohl věnovat až od roku 1985. Od roku 1994 začal vyučovat fotografický dokument na FAMU v Praze, kde byl v roce 2006 jmenován profesorem pro obor fotografie. Jeho manželkou je jevištní výtvarnice Marta Roszkopfová, která má hvězdu na Jantarovém schodišti slávy už od loňska.
Na schodišti bývalé Vysoké pece číslo 1 v Dolních Vítkovicích se každý rok odhalují dvě hvězdy umělců, jejichž význam přesáhl hranice Moravskoslezského kraje. První v roce 2019 odhalili zpěvačka Marie Rottrová a fotograf Jindřich Štreit. Předloni k ním přibyly hvězdy výtvarníka Eduarda Ovčáčka a skladatele Milana Báchorka a loni hvězdy Roszkopfové a klavíristy Rudolfa Bernatíka.
