Článek
Navíc půjde o takzvanou plnou krev, která se téměř shoduje s běžnou krví v lidském těle. Její využití bylo v minulosti doménou hlavně armádních zdravotníků ve válečné zóně. Česko je teprve čtvrtou zemí po Finsku, Norsku a Velké Británii, kde se využívá. V ČR ji už dříve začali používat i letečtí záchranáři z Hradce Králové. Novináře o tom dnes informoval mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.
„Naší snahou je co nejdříve a nejlépe pomoci pacientovi. Z velké tepny můžeme vykrvácet během několika minut. A neexistuje nic lepšího, co může v takových případech nahradit ztracenou krev, než plná krev,“ uvedl ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje Roman Gřegoř.
V krevních centrech lidé běžně darují plnou krev. Ta se ale dělí na jednotlivé složky jako například červené krvinky či plazma, které se nakonec poskytují pacientům. Plná krev používaná při transfuzích je upravena pouze částečně. „Je zbavena pouze bílých krvinek. Co nejvíce se tak podobá krvi, kterou pacient při krvácení ztrácí,“ řekla dnes na setkání s médii primářka Krevního centra Ostrava Zuzana Čermáková.
Náměstek ředitele záchranářů David Holeš uvedl, že v minulosti plnou krev využívali hlavně vojenští zdravotníci ve válečných zónách. V poslední době se ale její využití přesouvá i do civilního prostoru. Podle všeobecných poznatků je totiž nejlepší pacientovi poskytnou transfuzi krve už okolo 15 minut od vzniku úrazu. To se většinou ale nedaří, protože vrtulníky přepraví vážně zraněné s velkou ztrátou krve do nemocnice asi hodinu po úrazu.
„Vždy nějakou dobu trvá, než se nastartuje celý záchranný mechanismus. V průměru se vrtulník dostane k pacientovi okolo 20 minuty od úrazu. V 60 minutě se se pak vesměs předává lékařům traumatologického centra, kde se zahájí masivní transfuze,“ popsal Holeš. Dodal, že novinka by měla výrazně pomoci nejvážněji zraněným lidem a také snížit celkové množství krevních derivátů, které bude nutné pro takové pacienty využít. „Čím dříve zahájíme transfuzi, tím méně krve pak spotřebujeme,“ uvedl.
Moravskoslezští záchranáři ročně ošetří okolo 120 000 pacientů. Z toho 21.000 zásahů souvisí s úrazy. „V několika stovkách se pak jedná o těžké úrazy. Předpokládáme, že krev na palubě vrtulníku ročně dostanou asi dvě desítky pacientů,“ doplnil Humpl.
Projekt záchranáři s krevním centrem připravovali několik měsíců. Poslední tři týdny ve vrtulnících testovali speciální boxy, ve kterých se bude krev uchovávat. Boxy používá americká armáda a nepotřebují externí zdroj energie pro chlazení krve. Na 24 hodin jsou před použitím uloženy v mrazáku. Po vyjmutí si uvnitř po dobu 30 hodin udrží teplotu od dvou do šesti stupňů Celsia, která je potřebná pro správné uchování krve.
Obsah boxu se pak bude měnit každých 24 hodin. Vůz záchranné služby vždy ráno přiveze k vrtulníku box s čerstvou krví a tu nepoužitou odveze zpět do krevního centra k dalšímu využití. „Tím, že krev nebude znehodnocena, nebude se muset nic vyhazovat,“ uvedl Holeš. Dodal, že dnes skončilo testování a od 12. srpna budou posádky vrtulníků moci krev potřebným pacientům poskytnout. Nejčastěji půjde o zraněné při dopravních nehodách či po pádu z výšky.
Náměstek moravskoslezského hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer novinku uvítal. „Jsem rád, že se záchranná služba dostala na úroveň ochranky prezidenta USA, která s sebou také vozí krev. Už jsem byl u nejedné nehody, kdy by podání krve mohlo zvrátit osud pacienta. Kdyby tento projekt zachránil jeden lidský život, tak má smysl. Pro mě to je velký krok pro záchranu pacienta,“ řekl.
