Článek
Nemocnice ruší například zbytnou ambulantní péči nebo plánované operace. Omezení péče vždy zohledňuje aktuální personální situaci na daném oddělení. Nejvýraznější dopady má nynější stav hlavně na ortopedii, neurochirurgii či chirurgii, ale nedostatek personálu se projevuje například i v léčebně dlouhodobě nemocných. Řada zaměstnanců má nevyčerpanou dovolenou z loňského roku. Zdravotnické zařízení proto muselo přistoupit k omezení péče.
„V současné době je nepřítomnost personálu na pracovišti opravdu vysoká, dnes dosahuje u zdravotníků téměř 17 procent. Celkem máme 1576 zdravotníků a z toho nám chybí 262 lidí, především sester, kterých není v práci 123. U sanitářů a nižšího ošetřovatelského personálu je to 98 lidí a u lékařů 41. Ten počet je opravdu vysoký a jako nemocnice jsme museli přistoupit k omezení určitého druhu péče,“ uvedla náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá. Osobně vítá zrušení plošného testování i povinného očkování zdravotníků, které by personální situaci podle ní nepochybně ještě zhoršilo.
Dodala, že nemocnice nechtěla podobně jako při pandemických vlnách zavádět plošné omezení péče. „Vydali jsme pokyn, že všichni musí omezit provoz tak, aby ho zvládli obsloužit vlastním personálem,“ uvedla Kyselá.
Nemocnice nechce přistoupit ani k uzavírání některých oddělení a výrazným přesunům personálu mezi pracovišti. Jednak chce zachovat co největší rozsah péče, jednak jsou podle Kyselé přesuny personálu poměrně složité, protože každé oddělení má svá specifika. Například sestra z ušního oddělení se na ortopedii bude poměrně dlouho adaptovat. „Nebude to jednoduché pro sestru a nebude to přínosné ani pro samotný provoz. Skoro všichni už si navíc zažili, že museli sloužit na jiném pracovišti,“ řekla Kyselá.
Dodala, že osobně vítá plánované zrušení plošného testování. „Myslím si, že testování by mělo skončit, je nejvyšší čas. Pojďme k tomu přistupovat jako k chřipce nebo nějakému obdobnému virovému onemocnění. Mnohdy jsme kvůli testování zachytili i ty, kterým vůbec nic nebylo, ale protože byli pozitivní, museli jít do karantény. Před rokem bychom samozřejmě mluvili jinak, měli jsme úplně jiný počet hospitalizovaných pacientů, než je tomu nyní. Opravdu ale teď zůstávají doma i ti, kteří by nemuseli,“ uvedla Kyselá.
Dodala, že nemocnice se i s ohledem na velký podíl chybějících zdravotníků rozhodla využívat pracovní karantény, k nimž zpočátku nechtěla přistoupit. Kyselá ale nepředpokládá, že by toto opatření přineslo velký efekt. Nemocnice pro tyto případy potřebuje schválení hygieniků, kteří řeší značné množství žádostí. Náměstkyně doufá, že problematická personální situace by se mohla zlepšit koncem února a nemocnice by se znovu mohla začít vracet k běžnému fungování.
