Článek
Mezinárodní vědecký tým působící v nemocnici nyní pracuje na vývoji nové generace buněčné terapie. Novinářům to dnes řekli zástupci nemocnice.
Sedmdesátileté Jenovefě Křístkové lékaři loni diagnostikovali lymfom, tedy rakovinu lymfatického systému. Před onemocněním pacientka žila aktivním životem. Najednou ale přestala jíst a pít a objevil se jí otok v třísle. Obvyklé léčebné metody nebyly účinné, a lékaři se proto rozhodli pro buněčnou terapii. „Pacientce jsme odebrali důležité imunitní buňky a do nich pak byly v laboratoři vpraveny informace o vlastnostech toho nádoru, o jeho strukturách. Krevní preparát, který jsme aplikovali, ničí v těle nádorové buňky imunitním mechanismem,“ uvedl staniční lékař JIP Kliniky hematoonkologie, který ženě buněčnou terapii podával.
Mezinárodní výzkumný tým, který je součástí kliniky, nyní pracuje na vývoji nového typu léčiva. Zatímco nyní je zdrojem léčiva pro buněčnou terapii sám pacient, tým pracuje na imunoterapii, jejímž základem bude krev od zdravého dárce. „Ten typ léčby, na kterém nyní pracujeme, se zatím nachází ve fázi preklinických zkoušek, tedy na zvířatech. U pacientky (s lymfomem) šlo o léčbu, která je již zavedená a schválená kontrolními orgány. Byla to ale první aplikace buněčné terapie u nás v regionu. Zahrnovalo to velmi složité logistické i právní úkony. Je to také velmi nákladná léčba,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Michal Šimíček. Léčbu, která stála několik milionů korun, uhradila pojišťovna. Do budoucna by chtěla nemocnice počet pacientů, u nichž buněčnou terapii využije, rozšířit. Ročně by mohla pomoci zhruba deseti pacientům.
„V dnešní době je to v podstatě takový autotransplantát, kdy se buňky odeberou z pacienta, upraví se a vrátí se pacientovi. U velké řady pacientů toto ale provést nelze, jelikož vlastním onemocněním nebo provedenou léčbou je ten imunitní systém narušen natolik, že to nelze provést. Navíc se to pro každého pacienta opravdu musí dělat na míru, což trvá docela dlouho, takže než ten preparát vznikne, tak může být velmi často pozdě,“ uvedl Šimíček. Dodal, že podstatou nového typu preparátu, na němž výzkumný tým pracuje, je to, že by buňky mohl poskytnou téměř kdokoliv. „Ony se upraví a namnoží do takové míry, že z toho jednoho dárce lze ten preparát poskytnout třeba až deseti pacientům. Preparát bude uchován v mrazáku v tekutém dusíku a bude k dispozici kdykoliv na vyžádání,“ uvedl Šimíček. Léčba by tak byla podstatně levnější a pro pacienty rychleji dostupná.
Přestože výsledky výzkumného týmu jsou podle Šimíčka velmi nadějné, potrvá i v případě úspěšného vývoje ještě několik let, než by preparát mohl být využíván v praxi. Preparát by navíc nemohla vyrábět nemocnice, ale za jeho výrobou by musela stát soukromá firma. „Posouváme se kupředu, máme opravdu velmi kvalitní mezinárodní tým. Byli jsme schopni sem přilákat špičkové vědce. Máme pár věcí, které chceme ošetřit patenty, takže ten potenciál tam určitě je,“ doplnil Šimíček.
Křístková dnes novinářům řekla, že z aplikace buněčné terapie měla obavy, ale aktuálně se cítí lépe. „Samozřejmě není to jako kdysi, protože jsem chodila na hory, jezdila na kole, ale týden od týdne je mi podstatně lépe,“ uvedla Křístková. Její ošetřující lékař Juraj Ďuraš dodal, že celková účinnost léčby bude u pacientky zhodnocena specializovaným vyšetřením v lednu. „V současnosti je ale pacientka v dobrém klinickém stavu a bez zjevných známek aktivity základního onemocnění,“ řekl.
