Článek
ČTK to dnes řekla mluvčí Národního divadla moravskoslezského (NDM) Šárka Swiderová.
„Když se řekne balet, nejspíše se každému spontánně vybaví právě Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského. Nejslavnější a nejhranější balet světa se vrací na jeviště Divadla Antonína Dvořáka po 10 letech od poslední premiéry v nové inscenaci. V historii divadla jde už o osmé uvedení,“ řekla mluvčí. Tentokrát balet NDM sáhl po choreografii Youriho Vámose.
Existuje řada verzí Labutího jezera, které se liší především v pojetí hlavních postav. Inscenátoři ve 20. století byli přitahováni především princem Siegfriedem. Umožnili mu, aby více tančil a více odhalil svůj charakter, přičemž zdůraznili jeho touhu po opravdové lásce či po nalezení sebe sama. Takový byl i přístup Youriho Vámose, který téměř 150 let starý balet přibližuje svým pojetím současnému vnímání světa, současnému životu, zároveň však ctí tradici celovečerních baletů.
Libreto Labutího jezera se opírá o starý německý příběh, v podstatě o pohádku se symbolickými postavami. K tomuto jednoduchému ději vytvořil Čajkovskij velmi silnou hudbu. „Ve Vámosově interpretaci není tento příběh jen baletní pohádkou, je výjimečným a komplexním divadelním a tanečním zážitkem,“ řekla šéfka baletu NDM Lenka Dřímalová.
Choreograf tak v Labutím jezeře sleduje prince Siegfrieda od dětských let přes mladíka k dospělému muži. Na scéně se objeví i princovo alter ego. Díky dramatickému vykreslení postav se děj stává realističtějším a je současnému divákovi bližší. Roli dospělého prince tančí Maxwell Davies, alternuje jej Hugo Fraresso. Černou a bílou labuť ztvární Italka Eleonora Anconová. Role alternují Maria Loverová a Shino Sakuradová. Kostýmy vytvořil Roman Šolc. Balet doprovází operní orchestr NDM.
Labutí jezero uvedlo Národní divadlo moravskoslezské poprvé v roce 1920 v choreografii legendárního Achilla Viscusiho. Světová premiéra díla byla v moskevském Velkém divadle v roce 1877 a choreografem tehdy byl český umělec Václav Reisinger.
