Článek
V synagoze se konají pravidelné bohoslužby, kulturní akce i speciální prohlídky spojené s ochutnávkami židovských jídel či nápojů. Věřících na bohoslužbách je do 20, při významných svátcích i kolem 30. Objekt patří Federaci židovských obcí České republiky. O jeho využití se ale stará spolek Krnovská synagoga. Ten objekt spravuje a využívá ke kulturním pořadům.
Krnovská synagoga je jedinou na území Moravskoslezského kraje, která nebyla zničena během nacistické okupace. Díky místním radním unikla zničení, aby sloužila jako tržnice, po válce v ní byl sklad a později okresní archiv, který v roce 1997 vyplavila povodeň.
Bohoslužby se v ní konají pravidelně každý pátek večer a v sobotu dopoledne. A pak také během všech židovských svátků. Organizuje je zde Židovská obec Ostrava. „Návštěvnost při bohoslužbách je různá. Věřící využívají i modlitebnu v Ostravě. Takže ne vždy jedou na bohoslužbu do Krnova. Počet věřících se tak pohybuje od pěti do 20 lidí. Když jsou významné svátky, tak jich je i 30,“ uvedl člen spolku Tomáš Sedlák.
Budova ale slouží i veřejnosti. Spolek v ní organizuje koncerty, výstavy i festivaly. Jeden takový se bude konat od 24. do 26. června a bude se jmenovat Fajné léto po židovsku. Součástí festivalu bude i speciální prohlídka, která má u návštěvníků zapojit všechny smysly. Příchozí si tak nejen projdou synagogou a místy, kam se běžně nechodí. Dostanou příležitost ochutnat i židovská jídla či nápoje.
„Navštívíme vždy hlavní sál, věž i půdní prostory. Lidé mohou nahlédnout i do skryté místnosti. Jde o takzvanou genizu. Místnost, kde se běžně ukládají už nevyužívané rituální předměty a texty. V Krnově tato místnost využívána není, tak i proto je možné ji navštívit,“ vysvětlil Sedlák. Dodal, že během prohlídek pak návštěvníci ochutnají například košer vína, mošt přivezený z Izraele či židovská smažená i vařená jídla. „Prohlídky organizujeme od června do října. Vždy pro omezený počet 15 osob. Celkem se jich za rok účastní asi 120 lidí,“ uvedl Sedlák s tím, že zájem o prohlídky je velký a téměř vždy se naplní.
Řádění nacistů a zfanatizovaného davu během okupace synagoga přežila díky nezvyklému příběhu. Krnovští radní totiž převahou jednoho hlasu schválili návrh stavitele Franze Irblicha na rychlou přestavbu synagogy na tržnici. Poté nechali zničit obřadní síň na židovském hřbitově a její fotografie vydávali za důkaz vypálení krnovské synagogy. Kamufláž se povedla a jak říšské, tak československé noviny psaly o vypálení synagogy v Krnově. Zfanatizovaný dav ale přesto poničil ve městě řadu židovských památek a veřejně také spálil knihy z knihovny krnovského soudce Ervína Kunewäldera.
Vnímání těchto událostí je ale dodnes pro židovské obyvatelstvo komplikované. O osudu synagogy totiž rozhodovalo vedení radnice, které bylo německé. „Je to taková ošemetná záležitost. Někteří pamětníci a potomci tehdejších obyvatel těžce nesou křivdu, která se stala na jejich národu,“ uvedl. Dodal, že navíc existuje několik verzí, proč Irblich návrh na záchranu synagogy vznesl. Podle jedné byl antisemita a měl finanční prospěch z následné přestavby na tržnici. Podle druhé naopak cítil úctu k místu a dokonce ubytovával Židy.
„Nicméně jeho návrh tehdy prošel a díky němu dnes synagoga stojí. Je to memento minulých událostí a pomník místní židovské komunity. Dá se říct, že to je dobrý výsledek navzdory všemu špatnému, co se tehdy stalo,“ míní.
Synagogu vybudoval krnovský stavitel Ernest Latzel v místě bývalého hradebního příkopu. Otevřena byla 5. června 1872. Synagoga byla postavena v novorománském slohu s interiéry v maurském stylu, inspirovaném stavbami sefardských Židů. Otevření stavby, na kterou přispěl i císař František Josef I., bylo velkou společenskou událostí. Objekt přestal sloužit k bohoslužbám v závěru roku 1938, po obsazení Krnova německou armádou. Pro veřejnost se synagoga znovu otevřela až 13. června 2014.
