Hlavní obsah

Jámy Dolu Frenštát v Beskydech by měly být zasypány do poloviny roku 2024

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Státní podnik Diamo, který se stará o zahlazování následků hornické činnosti, nyní řeší plochu pro navezení materiálu z odvalu Dolu Paskov, jímž se budou jámy zasypávat.

Článek

Důl Frenštát vznikl v Beskydech v 80. letech minulého století, uhlí se v něm ale nikdy netěžilo. Okolní samosprávy a spolky léta bojovaly proti možnému zahájení těžby a usilovaly o likvidaci dolu. Podnik Diamo převzal zakonzervovaný Důl Frenštát od těžební společnosti OKD před rokem. „V současné době očekáváme rozhodnutí Stavebního úřadu města Frenštát pod Radhoštěm o povolení dočasného umístění plochy na umístění zásypového materiálu. Pak neprodleně začneme soutěžit návoz vlastního materiálu,“ řekl ředitel závodu Darkov podniku Diamo Josef Lazárek.

Pro zásyp dvou jam dolu podnik naveze 240 tisíc tun materiálu, což by mělo podle ředitele trvat asi deset měsíců, pravděpodobně do druhého čtvrtletí roku 2023. Samotné zasypávání jam potrvá pak zhruba devět nebo deset měsíců, tedy do poloviny roku 2024, dokdy by případně mohly být i zbourány obě těžní věže.

„Harmonogram je zpracován, finanční zajištění by mělo být na zahlazení následků hornické činnosti zajištěno, takže nic by tomu nemělo bránit,“ řekl ředitel. Náklady podle něj půjdou do desítek milionů korun. Podnik pak zbourá všechny nepotřebné objekty v areálu, pokud o ně budoucí vlastník nebude mít zájem.

V areálu dolu se dnes poprvé sešli zástupci nového fóra ThinkTank Cérka, které se bude zabývat transformací areálu dolu. „My jsme 30 let bojovali za to, aby se tady nikdy netěžilo, což se podařilo. Teď máme svým způsobem unikátní možnost i začít řešit ne, že něco chceme zlikvidovat a zbourat, ale že bychom chtěli taky něco udělat. Proto jsme vymysleli projekt Cérka,“ řekl trojanovický starosta Jiří Novotný.

Mluvčí Diama Jana Dronská uvedla, že budoucí využití areálu závisí hlavně na aktivitě obce a kraje. „Co se týče pozemků, hledáme společně s obcí Trojanovice a Moravskoslezským krajem vhodné možnosti, v úvahu připadá prodej i převod pozemků,“ uvedla Dronská.

Novotný řekl, že pro obec by bylo nejlepší, kdyby na ni pozemky byly bezúplatně převedeny. „Vstupuje nám ovšem do toho veřejná podpora a uvidíme, jak se s tímto státní instituce vypořádají. Pokud bychom některé pozemky museli kupovat, tak by se na to daly asi využít i transformační fondy, ale byla by to škoda. Obecně si myslíme, že by mělo dojít možná k tomu bezúplatnému převodu,“ řekl starosta.

Obec podle něj má zatím vize, a proto vznikl ThinkThank Cérka, který se má nad tímto projektem zamýšlet a vytvořit i studii proveditelnosti. Projekt by podle Novotného měl být především funkční.

„A jestli bude funkční s dotacemi, nebo bez dotací, nebo s nějakými kapitálovými vstupy, to zatím nevíme. Zatím se vznášíme trošičku na obláčcích vizí a teď bychom z toho obláčku potřebovali dosednout na zem a říct si, co konkrétně bychom tady měli udělat,“ řekl starosta.

Projekt Cérka by podle něj měl být platformou pro budoucí generace. „Mělo by to být místo, kde budete moct bydlet, pracovat a trávit i svůj volný čas. Tak, aby následující generace nemusela jezdit 40 - 50 kilometrů za prací někam do města, ale měla ty příležitosti doma. Chceme ukázat, jak by takto mohla být kultivována vesnice obecně,“ řekl starosta.

Doporučované