Článek
V archivu je více než 58.000 svazků novin, časopisů a knih. Novinářům to dnes řekla ředitelka archivu Hana Šústková. V pátek archiv oslaví 100 let existence.
„Kromě toho, že jeho hlavním úkolem je schraňovat písemné bohatství, které se vztahuje k dějinám města Ostravy, tak archiváři mají také za úkol bdít nad spisovou službou, to znamená dohlížet na to, aby úředníci, kteří patří do městské a obvodní samosprávy nebo do městských firem, správně úřadovali, správně ukládali dokumenty a umožňovali nám výběr archiválií do budoucna,“ řekla Šústková.
To, co dnes vzniká, bude totiž v budoucnosti archiválií důležitou pro historické poznání, ale třeba i pro doložení majetkoprávních nároků. „Pro občany je to například možnost, jak mohou dokladovat při potřebě znovuzískání českého občanství to, že opravdu na to občanství mají nárok,“ řekla ředitelka. Archiv je také například schopen předložit městu plány mostů postavených před desítkami let, a ušetřit tak případně náklady na novou dokumentaci.
Ředitelka řekla, že do archivu chodí úředníci hledající potřebné materiály, studenti či vědci i lidé, kteří se zajímají o historii. „Máme badatelnu, kde veřejnost může bádat v rámci úředních hodin. Ale celá řada dokumentů dnes je již digitalizována a je online přístupná, takže lidé mohou klidně bádat i v noci,“ řekla Šústková.
Vedoucí oddělení služeb archivu Jozef Šerka řekl, že ročně archivu přibývá přibližně 50.000 tzv. digitalizátů, tedy 50.000 stran či dvoustran textu. Celkem už má 1,6 milionu digitalizátů, což převedeno na reálný rozměr představuje asi 160 běžných metrů. Je to tedy zatím několik procent všech písemností v archivu.
„Digitalizujeme podle několika kritérií. Jednak je to badatelská poptávka, víme, o co je zájem a co by zároveň mohlo třeba podlehnout zkáze, poškození, zničení, to znamená, co by bylo nějakým způsobem třeba ohrožené při manipulaci nebo i odcizením,“ řekl Šerka.
Badatele z řad amatérských genealogů podle něj zajímá všechno, co se týká evidence obyvatel. „U nás to jsou třeba domovské matriky, domovské kartotéky, nejrůznější evidence přihlášených, hřbitovní knihy, kremační knihy, třídní výkazy a školní katalogy. Momentálně děláme soustavnou digitalizaci školních katalogů obecných a měšťanských škol v Ostravě,“ řekl Šerka.
Archiv města Ostravy vznikl 1. září 1923, kdy se prvním městským archivářem stal středoškolský profesor Alois Adamus, který uspěl v konkurzu. Šústková uvedla, že ke vzniku archivu tehdy přispěla neúnavná osvětová a sběratelská činnost mnoha osobností i příhodná konstelace v tehdejších mocenských kruzích na radnici, která přála založení nové paměťové instituce. V bývalé radnici Přívozu ve Špálově ulici sídlí archiv od roku 1960.
Během 100 let existence se musel vypořádat například s německou okupací, během níž byly archivní fondy a muzejní sbírky zčásti vyvezeny do různých depozitářů mimo Ostravu. K jeho proměně ve vědeckou instituci významně přispěl Karel Jiřík, který byl ředitelem archivu od roku 1961 do začátku normalizace a pak znovu po roce 1989. Po změně režimu v roce 1989 se archiv dočkal moderního depozitáře i rekonstrukce historické budovy.
Od roku 1963 archiv pravidelně vydává sborník Ostrava, který už několik let vychází každoročně. Letos vyjde jeho 37. svazek, bude věnován 100. výročí archivu. Od roku 1997 také kronikář každoročně sestavuje Ostravské kalendárium. Nejstarším dokumentem v ostravském archivu je listina císaře Karla IV. z roku 1362, kterou udělil Moravské Ostravě práva ke konání výročního trhu.
