Článek
Jde zároveň o jeden z největších epifytů, neboli organismů, které rostou na žijících rostlinách, ale vyživují se samostatně a neparazitují na svých hostitelích. Její listy mohou být dlouhé i přes 190 centimetrů. Ředitel zahrady Miloslav Studnička dnes ČTK řekl, že takové velikosti by listy libereckého exempláře mohly dosáhnout zhruba za pět let.
Toulitku zahradníci přenesli na konci března z pěstitelského skleníku do pavilonu E a umístili na kmen jednoho ze stromů. „Je to ještě mládě. Nyní bude sílit a časem bude udivovat návštěvníky,“ uvedl Studnička.
Ve volné přírodě podle něj roste jen v Guatemale a jižním Mexiku. Poprvé byla tato toulitka objevena v pralese na úbočí aktivního vulkánu El Fuego v Guatemale. „Je pozoruhodné, že tato a ještě jedna podobná menší toulitka se často vyskytují v pralesích kolem archeologických nalezišť mayských svatyní a nejednou se uchytí přímo někde na mayské pyramidě,“ řekl ředitel botanické zahrady. Výzkumu této rostliny přímo v přírodě se podle něj věnovali před třemi lety. „Měřili jsme v přírodě exemplář, který měl listy až 192 centimetrů dlouhé. A takový kolos se udrží uchycen pomocí pevných vzdušných kořenů na kmeni,“ dodal Studnička.
Zahrad, jež mají tento typ toulitky, mnoho není. V Evropě anthurium salvinii pěstuje podle Studničky několik německých botanických zahrad a v Česku ji mohou vidět návštěvníci skleníku Fata morgana v pražské botanické zahradě.
