Článek
Opona je nyní největší vystavené dílo v galerii, řekl dnes ČTK ředitel galerie Pavel Hlubuček.
Opona má na délku přes 7,5 metru a na výšku skoro pět metrů, pro výstavu ji do Liberce zapůjčilo turnovské muzeum. „Opona byla namalována k příležitosti slavnostního otevření turnovského městského divadla v roce 1874 a visela tam až do roku 1935, kdy byla nahrazena takovou obyčejnější oponou z červeného plyše,“ řekla dnes ČTK kurátorka turnovského muzea Lenka Laurynová. Dlouhá desetiletí poté nemohl oponu nikdo vidět, svinutá a nevhodně uložená chátrala v depozitáři turnovského muzea. Nyní je ale po restaurátorském zásahu za bezmála milion korun a v budoucnu by se měla navrátit do divadla v Turnově.
Oponu pravděpodobně namaloval pražský malíř divadelních dekorací Josef Macourek. „Je dost možné, že v Turnově ani nemusel osobně pobývat,“ uvedla Laurynová. Podle ní je možné, že se Macourek inspiroval obrazem od turnovského malíře Michala Bělohlávka. „Který máme také ve svých sbírkách a který je nesmírně detailní a tomuto pohledu velmi podobný,“ řekla. Opona je podle ní cenná tím, že jde o čtvrté nejstarší zobrazení Turnova. „Dokumentačně je to velmi cenná záležitost, výtvarně už to to není tak pozoruhodné, ale z té historické hodnoty je to pro nás velmi důležitý dokument,“ uvedla. Zároveň ale nejde o zcela reálný obraz podoby města. „Je to kombinace několika ideálních pohledů na budovy, tak aby ten výsledek byl harmonický,“ dodala.
Opona zůstane v liberecké galerii zhruba dva až tři roky, díla kolem ní se budou průběžně obměňovat. Výstava Na křídlech života je zaměřená na umělce 20. století až po současnost v souvislosti s postmodernou i současnými směry ve výtvarném umění. Koncepčně jde o vzájemný dialog uměleckých děl s motivem lidské existence. Důraz na figuru v rámci výstavní koncepce je chápán ve smyslu symboliky jedince ve společnosti, který je akcentován jako herec či herečka, jehož jevištěm je samotný svět. „Mnohdy právě ironie, která je umění tak vlastní, umožňuje lehkost bytí a pomáhá nám překonat jednotlivé osobní i celospolečenské životní výzvy,“ dodala ke koncepci výstavy její kurátorka Lenka Sýkorová. Na výstavě mají svá díla Jana Bernartová, Petr Dub, Veronika Holcová, Anna Hulačová, Věra Janoušková, Krištof Kintera, Karolina Lizurejová z Polska, Richard Loskot, Petr Nikl, Hanna Råstová z Finska a Lubomír Typlt.
