Článek
Studenti se tak podle ní mohou dostat například za plného provozu na Šaldovo náměstí, což je jeden s nejrušnějších dopravních uzlů v Liberci.
„Od novinky si slibujeme, že především zefektivníme výuku. Studenti dostanou možnost trénovat situace, k nimž by se v reálu dostávali jen velmi obtížně,“ doplnila Paukertová. Na zásahu může spolupracovat až osm studentů, program umožňuje podle ní nasimulovat takřka nekonečné množství různých scénářů a situací, které mohou ve skutečném životě nastat. Od rozsáhlých dopravních nehod, přes výbuchy až po požáry a jiné události s mnoha zraněnými.
Nácvik zásahu například při hromadné dopravní nehodě v reálném prostředí je časově a organizačně velmi náročný a nákladný, upozornil hlavní řešitel projektu Jakub Reček. Zapotřebí jsou podle něj vraky aut, namaskovaní figuranti a součinnost integrovaného záchranného systému, takže se k takovému nácviku studenti tak často nedostanou. „Díky programu můžeme trénovat prakticky kdykoliv, kritické body můžeme opakovat a studenti si poprvé vyzkouší například přímo činnost vedoucího zdravotnické složky, vedoucího odsunu a podobně, což dosud nemohli,“ doplnil.
Student na začátku nácviku dostane pouze obecnou informaci o typu události, usedne do virtuální sanitky a vyráží. Pokud studenti nacvičují například zásah u nehody vlaku, procházejí vagony a vidí sténající cestující s nejrůznějšími typy zranění. Podle uvedených hodnot, jako je tepová frekvence, způsob dýchání nebo kvalita vědomí, musí pacienty roztřídit podle závažnosti poranění. Zároveň spolupracují s dalšími kolegy včetně jiných složek záchranného systému.
U triáže neboli třídění pacientů umožňuje program vyzkoušet oba typy třídění, které se v Česku používají. Studenti mohou zastávat jak role vedoucího zdravotnické složky, který podává situační hlášení operátorovi zdravotnického operačního střediska a rozhoduje o všem, co se na místě děje, tak řadových zdravotníků. Mohou se proměnit ve vedoucího stanoviště přednemocniční neodkladné péče, což je místo, kde ošetřují pacienty, nebo jsou v roli vedoucího odsunu, který má na starost jejich transport do zdravotnických zařízení.
Projekt umožňuje zapojení až osmi účastníků najednou, učit se tímto způsobem budou studenti druhého a třetího ročníku zdravotnického záchranářství a všeobecného ošetřovatelství. Na tvorbě nových simulačních scénářů se budou podílet biomedicínští technici a inženýři. V plánu jsou podle mluvčího univerzity Adama Pluhaře i společná školení a nácviky se složkami IZS. Program by se měl v budoucnu stát součástí vybavení simulačního centra, které univerzita plánuje vybudovat v nové budově E2.