Článek
Původní krásu betlému se 150 figurami navrátil zásah restaurátorů, který trval dva a půl roku. Nyní ve spolupráci s muzejníky dokončují restaurátoři jeho instalaci v národopisné expozici. Je to takový skrytý poklad našeho muzea, řekla dnes ČTK kurátorka muzea Vladimíra Jakouběová.
Muzeum kašírovaný papírový a dřevěný malovaný betlém vlastní minimálně 80 let, informací k němu se ale příliš nedochovalo. „Netušíme, jak vypadal. Víme, že ho namaloval Michal Bělohlávek v 70. letech 19. století a že byl malovaný pro kostel sv. Mikuláše tady v Turnově,“ uvedla Jakouběová. V muzeu se nedochoval ani záznam, odkdy ho vlastní. Jen z jednoho textu v novinách z roku 1942 podle Jakouběové vyplývá, že byl v muzeu v té době součástí instalace takzvané světničky kamenáře. Nejpozději o dalších 20 až 30 let ale skončil spolu s ostatními betlémy muzea sesypaný v několika truhlách depozitáře a nebyl zapsán ani do sbírkového fondu.
To se změnilo až po nástupu Jakouběové do muzea roku 1979, kdy ve spolupráci s externími odborníky jednotlivé betlémy roztřídila. „Na rozdíl od ostatních souborů se dal tento identifikovat velice dobře a velice snadno. Je to výjimečná práce. Betlémů, které by malovali školení malíři a takto mistrným způsobem, je skutečně v naší republice velice málo,“ řekla Jakouběová.
Betlém ale nebylo možné ani poté ukázat veřejnosti. Kvůli nevhodnému uložení byly architektonické a krajinné kompozice, podobně jako většina figur, poškozené. Renovace se dočkal betlém až nyní v rámci evropského projektu, pro nějž turnovští muzejníci vybrali ze svých sbírek devět nejcennějších souborů, které potřebují restaurátorský zásah. Přes dva roky na betlému pracovali restaurátoři z Ateliérů Bárta z Hořic. I oni považují Bělohlávkův několikapatrový betlém z pohledu zpracování za výjimečné dílo. „Když si vezmete, že všechno je jen tím, že on stříhal, řezal karton a vrstvil ho. A díky tomu vzniká tato neuvěřitelná perspektiva. Opravdu, z výtvarného hlediska je to naprosto fenomenální dílo,“ řekl ČTK Tomáš Bárta.
Pro restaurátory bylo náročné nejen jednotlivé části betléma opravit, ale i složit dohromady. Nedochovala se žádná fotografie ani žádný jiný záznam a zvlášť byly nejen figury, ale oddělené byly i jednotlivé díly krajiny. „Je to přes 300 dílů a každý ten díl mohl být někde úplně jinde,“ uvedl Bárta. Podle něj měli variant několik a betlém několikrát přestavovali. Nakonec se přiklonili k takzvanému krkonošskému řešení. „Takovému typickému, kdy město, Jeruzalém, je na pravé straně,“ řekl Bárta. Doufá se, že se co nejvíce přiblížili tomu, jak Bělohlávek betlém postavil.
