Článek
Někteří míní, že by stačila běžná údržba a žádnou změnu nechtějí. Jiní mají obavy z toho, že přijdou o stromy a další zeleň. Podle Přemysla Krejčiříka z Ateliéru Krejčiříkovi, který projekt připravil, se ale počítá s kácením deseti stromů, jež jsou ve špatném stavu. Místo nich jich bude vysazeno 17 nových.
Cílem je podle něj takzvaně rehabilitovat prostředí parku. „Není to nějaká zásadní změna a projde to takovými úpravami, aby návštěvník tady mohl dobře chodit. Když se podíváte dnes na současný stav cest, tak tam chybí 15 až 20 centimetrů, odplavaly,“ řekl Krejčiřík. V projektu počítá i s vytvořením venkovní expozice, která bude připomínat, co se pěstovalo v Liberci na konci 19. století. Přibýt by měly i vodní prvek či záhony a dlažba bude ze žulových kostek, aby se dešťová voda mohla vsáknout do země. „To doteď nebylo možné,“ dodal architekt.
Ředitel muzea Jiří Křížek za chybu vnímá, že nejprve zveřejnili vizualizaci, v níž je použité i takzvané rybí oko a opticky to tak vypadá, že výrazně přibude „dlažební šeď“ na úkor zeleně. „Byla to chyba, ublížilo to tomu. Proto jste se stačili naštvat. Vizualizace je hra animační, důležitější jsou výkresy,“ uvedl na besedě Křížek. Lidé ale podle něj mohou podobu revitalizace dál ovlivnit, neboť bude muzeum projektovou dokumentaci aktualizovat. „Jsou možné dílčí úpravy na základě připomínek veřejnosti, musejí být ale odůvodněné,“ řekl Křížek.
Podle něj okolí muzea revitalizaci potřebuje. „V 80. letech 20. století se dělala poslední rekonstrukce parku, která nebyla podařená. Úroveň stavebních prací, to tam vidíme dodnes, nebyla dobrá. Postavily se schody u hlavního průčelí, které se nám teď rozjíždí. Mobiliář, koš, lavičky, to už je dávno zničeno,“ řekl. Od svého vzniku navíc park neměl žádnou koncepci. „Protože ten park se historicky plánoval jako stavební parcela. Měla tady vzniknout budova uměleckoprůmyslové školy, to nebylo realizováno, pak v meziválečném období tady měla být galerie, k tomu taky nedošlo,“ dodal Křížek.
Historie muzejního parku sahá do roku 1876, kdy Spolek přátel přírody na tomto místě založil první veřejnou botanickou zahradu v Česku. Původní zahrada ale zcela zmizela pod několikametrovou navážkou zhruba o 20 let později při výstavbě muzejní budovy a nová vznikla nedaleko. V parku je asi 70 dřevin. Mezi nejvýznamnější exempláře patří letité domácí druhy, jako jsou buk lesní a smrk ztepilý vysazené patrně při výstavbě muzejní budovy, či z dendrologického hlediska vzácný smrk východní, starý přes sto let. Je tam i smrk ajanský, dub červený, borovice limba či cypříšek nootecký. Liberec jako město rododendronů tam připomínají starší kultivary této okrasné dřeviny.
