Článek
Ve fondu je k dispozici 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli v úterý krajští zastupitelé.
Jediný, kdo v úterý zřízení fondu v navržené podobě nepodpořil, byl náměstek hejtmana pro ekonomiku Zbyněk Miklík (Piráti). Důvodem byly právě úroky. „U všech účtů kraje zůstávají úroky, které se teď pohybují kolem 3,5 procenta ročně, příjmem krajského rozpočtu. V tomto jediném případě zůstávají na účtu Turow, za rok je to až 30 milionů korun,“ zdůvodnil své rozhodnutí. Podpořila ho ještě stranická kolegyně Daniela Weissová, podle které by tyto peníze mohly pomoci třeba při financování sociálních služeb.
„Neumím si představit, že bychom peníze, které jsme dostali od polské vlády, použili někde jinde. Myslím, že dává naopak velkou logiku prokázat, že všechny příjmy z těch peněz budou využity na základě mezivládní smlouvy, i proto si myslím, že příjmy z úroků mají být příjmy fondu,“ řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Peníze z Polska jsou podle něj navíc jen spolufinancováním projektů. O dalších zdrojích budou podle Půty zástupci kraje a dotčených měst a obcí jednat v příštím týdnu s ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou (KDU-ČSL) a ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL).
Zapojení úroků do krajského rozpočtu odmítla většina přítomných. „Jsou to účelově darované peníze, proto myslím, že by i úroky měly zůstat na tomto účtu,“ řekl starosta Turnova Tomáš Hocke (Starostové pro Liberecký kraj) a jeho stranický kolega, starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka, doplnil: „Považoval bych za nemorální, kdyby peníze z úroků měly skončit v rozpočtu kraje.“ Podle starosty Hejnic Jaroslava Demčáka budou peníze navíc potřeba: „Ty ceny byly počítány v loňském roce a všichni víme, kam se od té doby posunuly ceny stavebních prací.“
Kompenzace jsou součástí česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v polském dole Turów u českých hranic. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun). Jde o kompromis, Česko původně žádalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Na transparentní krajský účet dorazily peníze na začátku února, deset milionů eur dostal český stát. O dotace z fondu budou moci žádat obce z dotčeného území a také Severočeská vodárenská společnost a Frýdlantská vodárenská.
Peníze jsou určené na výstavbu vodovodů, rozšíření úpraven pitné vody nebo zvýšení kapacity vodovodů a kanalizací v příhraničí. Výše podpory může dosáhnout až 100 procent uznatelných nákladů. Půjdou na rekonstrukci úpravny vody v Machníně, vybudování přivaděče vody z Machnína do Uhelné, zvýšení kapacity chrastavského vodojemu Svatý Ján a výstavbu vodovodů mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova. Na Frýdlantsku se počítá s rozšířením kapacity úpravny vody ve Frýdlantu, vybudováním vodovodních přivaděčů Frýdlant–Bulovka a Frýdlant–Dětřichov a se zvýšením kapacity vodovodních řadů a vodojemů v oblasti.
Zastupitelé dnes také zvolili 13členný výbor fondu, který bude na nakládání s prostředky dohlížet. Předsedou je krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti), členy se stali starostové měst a obcí z česko-polského příhraničí, které jsou těžbou na polské straně dotčeny nejvíc.
