Článek
Studie, jak tu plochu energeticky využít, by měla být hotová na podzim, řekl dnes na dotaz ČTK liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). O letiště projevilo na jaře zájem ministerstvo obrany, využít ho chtělo pro občasná cvičení armády, proti se ale postavili místní. Proti návratu armády vznikla petice, pod kterou se už podepsalo přes 1280 lidí.
Areál o rozloze 300 hektarů převzal kraj v roce 2007 od státu. Letiště naposledy využívala sovětská armáda, která ho opustila v roce 1991, od té doby na zhruba 2,5 kilometru dlouhé ranveji přistávají jen malá sportovní letadla. Plocha se podle vedení Libereckého kraje nabízí k energetickému využití, zvlášť v současné době. První záměry na zastavění letištní plochy solárními panely se přitom objevily už před 14 lety, v době, kdy podobné projekty zažívaly boom díky vysokým výkupním cenám elektřiny. K realizaci záměru ale tehdy nedošlo.
„Až budeme vědět, jaké možnosti k výrobě jaké energie, případně třeba zeleného vodíku, tam máme, tak také budeme lépe vědět, jakou má letiště hodnotu. Pak samozřejmě můžeme s ministerstvem obrany jednat, ale nemyslím si, že ministerstvo bude chtít za ty pozemky platit nějakou jejich hodnotu, kterou mohou mít, pokud půjdeme cestou energetického využití,“ řekl liberecký hejtman. Až bude studie hotová, bude podle něj třeba ji nejprve projednat s městem Ralsko, protože podmínkou případné realizace bude změna územního plánu.
„Pro mě dává v té současné energetické situaci větší logiku využít tu plochu pro výrobu elektřiny pro krajské objekty,“ řekl hejtman. Nejde podle něj o jediný projekt tohoto typu, kraj připravuje instalaci fotovoltaických panelů na 15 vytipovaných budov. Kromě jiného by je měla dostat i střecha nedávno rekonstruované budovy D krajského úřadu, kde sídlí například krajský podnikatelský inkubátor Lipo.ink nebo krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU).
Kraj už podle hejtmana začal pracovat i na úsporách energií, například krajskou budovu v horkých dnech chladí méně než v minulosti. „Připravujeme další opatření, jako je úprava provozní doby na úřadě, ředitelé všech příspěvkových organizací dostali za úkol, aby do konce srpna připravili návrhy, jak budou šetřit na provozu. Čekáme, že náklady na elektřinu, plyn a vytápění stoupnou z nějakých 100 milionů v letošním roce na asi 400 milionů v roce 2023. Samozřejmě zabezpečíme chod všech organizací, ale zároveň nemohou naši ředitelé očekávat, že dostanou sto procent toho navýšení, budeme od nich čekat nějaké úspory alespoň v řádech deseti procent,“ dodal Půta.
