Článek
Park obnovu nutně potřebuje, některé stromy jsou ve špatném stavu a jsou dokonce nebezpečné, jak nedávno ukázal pád větve z jedné z borovic. Podoba parku by se měla vrátit víc k původní koncepci prostoru, řekl dnes ČTK Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiříkovi, který projekt připravil.
„Je tady 62 stromů, ty mají 120 let, stárnou spolu, my chceme vysadit 17 nových stromů, 11 stromů se vykácí a tím zhruba třetina budou stromy nové. Vyřešíme to, že voda, která sem spadne, se zasákne a zbytek stromů a vegetace bude mít dostatek vláhy. Dáme sem nové květiny, ten park ožije,“ popsal záměr architekt. Dláždění zalité v betonu nahradí dlažební kostky uložené v zásypu, který umožňuje zasakování vody, obnovou projdou parkové cesty, přibude vodní prvek, s nímž se počítalo už na konci 19. století.
Otevřít by se měl i pohled na muzeum, které dnes kryjí rododendrony. „Když se dnes postavíte před muzeum, nevíte, kde je vstup,“ řekl Krejčiřík. Šest rododendronů, které pohledu na muzeum brání, chtějí proto přesadit a v prostoru udělat záhon s květinami, které v minulosti na zahradách sousedních vil kolem Masarykovy třídy rostly. Nové rozvržení má rehabilitovat původní schéma z dob založení parku, místo pro oddych nabídne například i 14 laviček a deset křesel s opěradly, místo bude i pro pikniky.
Při prezentaci záměru v květnu se strhla bouřlivá diskuse, proti plánovaným změnám vznikla i petice, pod kterou se ve stotisícovém městě podepsalo 1760 lidí. Odpůrci plánovanou revitalizaci odmítají jako příliš drahou a radikální. Náklady se odhadují na 27 milionů korun. „Část Liberečanů se domnívá, že je park v pořádku a stačí běžná údržba a případné drobné úpravy. Lidé, kteří rozumí svému oboru, tedy krajináři, zahradníci, dendrologové, architekti, však vidí jeho postupující chátrání a umí říci, co nastane během následujících let. A ta zpráva není příznivá,“ řekl ředitel muzea Jiří Křížek.
Historie muzejního parku sahá do roku 1876, kdy Spolek přátel přírody na tomto místě založil první veřejnou botanickou zahradu v Česku. Původní zahrada ale zcela zmizela pod několikametrovou navážkou zhruba o 20 let později při výstavbě muzejní budovy a nová vznikla nedaleko. Mezi nejvýznamnější exempláře patří letité domácí druhy, jako jsou buk lesní a smrk ztepilý, vysazené patrně při výstavbě muzejní budovy, či z dendrologického hlediska vzácný smrk východní, starý přes sto let. Je tam i smrk ajanský, dub červený, borovice limba nebo cypřišek nootecký.
Projekt obnovy parku zpracoval Ateliér Krejčiříkovi, který se specializuje na obnovu historických objektů. Jeho architekti jsou podepsáni kromě jiného pod obnovou parku u zámku Sychrov, zahrad Hospitálu Kuks nebo brněnské vily Tugendhat i květné zahrady v Kroměříži. Kompletní prezentaci plánované revitalizace najdou zájemci na stránkách Libereckého kraje a youtube.
