Článek
ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Markéta Hozová. Od září účtuje teplárna domácnostem podle tarifu 2083 nebo 2136 korun za gigajoule. Snížení ceny by mělo pro průměrnou domácnost s roční spotřebou 25 gigajoulů znamenat měsíčně na zálohách zhruba o 1200 korun méně.
„Jaký bude další vývoj cen energií na světových trzích, je otázka pro křišťálovou kouli, ale dokud bude platit strop pro ceny plynu, zůstanou naše ceny na úrovni kolem 1500 korun za gigajoule,“ doplnil předseda představenstva Petr Roubíček. Nově budou domácnosti platit včetně DPH podle tarifu 1500 respektive 1550 korun za gigajoule. I tak bude cena ve srovnání se začátkem letošního roku více než dvojnásobná.
Loni platili odběratelé napojení v Jablonci na centrální vytápění podle tarifu za gigajoule 584 nebo 599 korun včetně DPH. Od nového roku se cena zvýšila o 16,7 procenta na 681 korun nebo 699 korun za gigajoule. Zdražení o dalších 28,6 procenta přišlo v dubnu, a ještě před koncem topné sezony zvýšilo cenu za gigajoule na 876 nebo 899 korun. Od září se zahájením nové topné sezony zdražila teplárna o dalších bezmála 138 procent. Od začátku letošního roku tak vzrostla cena tepla ve druhém největším městě v Libereckém kraji na více než trojnásobek.
Jablonecká energetická investovala před sedmi lety do modernizace zastaralého a ztrátového systému centrálního vytápění. Místo jedné centrální kotelny je ve městě 21 menších plynových kotelen, teplo pomáhá zlevnit pět kogeneračních jednotek. Teplem a teplou vodou zásobuje firma více než 4000 jabloneckých domácností a desítky organizací, škol a průmyslových areálů. Plyn letos nakupuje za spotové ceny, což se promítlo do ceny tepla.
Podle Borise Pospíšila pověřeného řízením Jablonecké energetické, firma nespoléhá jen na státní podporu a hledá do budoucna řešení pro snížení závislosti na plynu. Tím v konečném důsledku usiluje o pokles cen pro koncové zákazníky. Teplárna jde podle něj cestou moderních obnovitelných zdrojů, které doplní ty plynové. Plánuje vybudovat fotovoltaické elektrárny, prověřuje možnost využití tepelných čerpadel a dál počítá také s využitím kogeneračních jednotek. Časový horizont postupného zavádění nových opatření odhaduje na pět let.
