Článek
V ideálním případě její výstavba začne příští rok, vyžádá si řádově desítky milionů korun. Před třemi lety se počítalo s částkou více než 60 milionů korun. Novinářům to dnes řekl starosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS).
Asi deset kilometrů dlouhá železniční trať byla postavena na přelomu 19. a 20. století z Frýdlantu do Heřmanic, kde se napojovala na síť úzkokolejek v okolí německé Žitavy. Provoz přes hranice se ale po druhé světové válce zastavil a pak už cesta končila v Heřmanicích. Kvůli havarijnímu stavu je trať mimo provoz od ledna 1976. Obce mikroregionu Frýdlantsko ji získaly do svého vlastnictví před šesti lety s cílem vybudovat místo ni cyklostezku. Poslední, co bránilo podání žádosti na vydání územního rozhodnutí, byl územní plán Frýdlantu. „Město Frýdlant mělo v územním plánu uveden násep u Frýdlantských strojíren jako železniční stavbu. Přestože tam vlak už nejezdí a nikdy jezdit nebude. Takže dle územního plánu tam mohla mašina, cyklostezka tam ale vzniknout nemohla, To se teď změnou číslo 2 územního plánu změnilo a projektu cyklostezky Heřmanička tak nestojí nic v cestě,“ řekl místostarosta Frýdlantu Jiří Stodůlka (ODS).
Na projektu cyklostezky spolupracují s Frýdlantem obce Kunratice, Heřmanice a Dětřichov, přes něž trasa povede. Podle Ramzera chtějí oslovit ještě Liberecký kraj a zažádat o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury. „A pokud se ji podaří získat, můžeme začít po ukončení územního řízení a vydání stavebního povolení s realizací cyklostezky,“ dodal. Předpokládá, že v takovém případě by mohla stavba začít už příští rok. Práce jsou naplánované na dva roky, v první fázi by se stavěla stezka z Frýdlantu do Kunratic a ve druhé by se pokračovalo přes Dětřichov do Heřmanic. Stezka bude začínat u Frýdlantských strojíren, kde chce město vybudovat parkoviště pro 60 aut.
Asfaltová cyklostezka má sloužit zejména k rozvoji turistického ruchu. „Bude možné na ní jezdit na kole, in-line bruslích, chodit, běhat. Pokud napadne sníh, klidně i běžkovat. V jejím tělese bude navíc umístěn přivaděč vody, který bude nahrazovat vodu, která zmizela po prohloubení dolu Turów a stezka má být v případě nouze i krizovým přístupem do obcí,“ dodal Ramzer. Stezka nebude podle něj osvětlená, a to nejen kvůli vysokým nákladům, ale také proto, aby umělé světlo nenarušovalo teritoria ptáků a zvířat.
