Článek
Věnovaná je tradičnímu zemědělství v Pojizeří ve spojení s místními obyčeji, praktikami a zvykoslovím. Návštěvníka provede celým hospodářským rokem, řekla dnes ČTK spoluautorka expozice Vladimíra Jakouběová.
„My ji budeme třikrát do roka měnit, abychom zemědělské práce načasovali tak, jak skutečně probíhaly. Takže v současné době ve stodole a ve chlévě se návštěvník bude mít možnost seznámit s tím, jak probíhaly jarní práce, to znamená hnojení luk, orba, sázení brambor, setí obilí,“ řekla Jakouběová.
V expozici jsou podle ní naznačené i magické praktiky, které nejen zemědělské práce, ale i další život na statku v minulosti provázely. Třeba zvířatům před první pastvou obyvatelé statku kouleli vajíčko po hřbetech, aby byla zdravá. Nebo k setí obilí se vždy bralo i zrno z posledního snopu loňské úrody, malované velikonoční vajíčko či uhlíky z ohně založeného na Bílou sobotu před Velikonocemi před kostelem. Z oharků ohně se pro ochranu následující úrody dělaly křížky nejen kolem polí, ale popelem sypaly louky a ohořelá dřívka strkala za trám, aby se domu vyhnul oheň.
A třeba na nedělní Boží hod velikonoční nemohlo na stole chybět maso. Když nebylo jehněčí, tak alespoň kůzle. „Mladý kus dobytka symbolizoval nový život na jaře, který začíná. Pro naše předky byly Velikonoce počátek roku. Neslavili nový rok 1. ledna, ale o Velikonocích, protože nový hospodářský rok je začátek nového života a všeho co se děje,“ řekla Jakouběová.
Na velikonočním stole nemohlo chybět ani rozkrojené uvařené vejce, kdy každý dostal jeden dílek. „Tím, jak ho snědli, vlastně vytvořili celek uzavřeného magického vejce. Oni si představovali, že žloutek je Slunce, bílek je Měsíc a celé je to uzavřené ve skořápce, v Zemi,“ uvedla Jakouběová. Podle ní to byl symbol nového života. „Takže jim to mělo zajistit do nového hospodářského roku zdraví, ochranu před zlými silami, před nějakými čarodějnicemi, ale i před pohromami jako byly povodně, bouře a krupobití,“ dodala.
Novinkou v expozici jsou i popisky u zemědělského náčiní ve stodole. „Protože řada návštěvníků neví, na co ty nástroje sloužily, takže se budou lépe orientovat,“ uvedla Jakouběová. Ve stodole je zhruba 40 kusů náčiní a nářadí včetně třeba kozlíku, na kterém se splétaly provazy. A je tam třeba i pospěch. „To málokdo ví k čemu sloužil. Je to taková plečka se hřeby, se kterou si čistilo pole od plevele před tím než se mohlo do něj něco zasít,“ dodala Jakouběová.
Dlaskův statek s typickou pojizerskou skládanou lomenicí a pavlačí patří k nejvýznačnějším a nejzachovalejším památkám lidové architektury na severu Čech. Sobotní zahájení sezony je spojené s doprovodným programem, který je věnovaný Velikonocům. Na statku bude řemeslná dílna, divadelní a hudební vystoupení a bude se i tradičně vynášet i Smrtka do Jizery jako symbol konce zimy.
